Původci sdělení v souvětích s větami obsahovými a jejich vliv na užívání absolutních a relativních časů

0505843 - ÚJČ 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Koutová, Marta
Původci sdělení v souvětích s větami obsahovými a jejich vliv na užívání absolutních a relativních časů.
[The originators of the message in the sentences with content clauses and their impact on the use of absolute and relative tenses.]
Korpus - gramatika - axiologie. -, č. 19 (2019), s. 59-70. ISSN 1804-137X
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: subordinate content clause * subordinate adjunct clause * relative tense * absolute tense * primary agent * speaker
Obor OECD: Linguistics
Způsob publikování: Omezený přístup
https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=805196

Na základě analýzy dokladů z Českého národního korpusu jsme zjistili, že vedle předpokládaného užití časů (relativních v obsahových větách, resp. absolutních ve větách doplňovacích) dochází v užívání slovesných časů i k různým odchylkám: ve větách obsahových se v určitých případech užívají i absolutní časy a naopak v některých vedlejších větách doplňovacích lze užít času relativního. S použitím korpusových dokladů v tomto článku ukazujeme, že užití slovesných časů ve vedlejších větách obsahových a všech větách doplňovacích na nich explicitně či implicitně závislých se řídí tím, zda mluvčí pohlíží na děj věty obsahové ze své perspektivy, či zda přejímá perspektivu prvotního konatele. V případě časů užitých z hlediska mluvčího se jedná o časy absolutní, v případě časů užitých z hlediska prvotního konatele se jedná o časy relativní.

Based on the analysis of the Czech National Corpus, we have found that, in addition to the assumed use of tenses (relative in content clauses, or rather, absolute in adjunct clauses), there are also variations in their use. In content clauses, absolute tenses are used in certain cases, and, on the other hand, the relative tense may be used in some of the adjunct clauses. Using the corpus evidence in this article, we show that the use of verb tenses in subordinate content clauses and all adjunct clauses explicitly or implicitly dependent on them is ruled by the speaker’s point of view: whether they look at the action of the content clause from their perspective, or whether they adopt the perspective of the primary agent. If a tense is used from the speaker’s perspective, it is an absolute tense, in case of the primary agent’s perspective, it is a relative tense.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0298583