Počet záznamů: 1  

Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera

  1. 1.
    0543401 - FLÚ 2022 RIV SK cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
    Drozenová, Wendy
    Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera.
    [Nation and Idea of Humanity in Thoughts of T. G. Masaryk and M. Buber.]
    Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2020/22): etika v 19. a 20. storočí. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2021 - (Gluchman, V.), s. 185-197. Opera Philosophica, 30/2020. ISBN 978-80-555-2638-6.
    [Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2020/22): etika v 19. a 20. storočí. Prešov (online) (SK), 15.10.2020-16.10.2020]
    Institucionální podpora: RVO:67985955
    Klíčová slova: T. G. Masaryk * M. Buber * J. Kollár * Humanism * Zionism * National Movements
    Obor OECD: Ethics (except ethics related to specific subfields)

    Záměrem příspěvku je poukázat na určité shodné rysy morálních ideálů T. G. Masaryka a M. Bubera, které mají vztah k pojetí národa a jeho roli ve světě a jsou spojeny s ideou humanity. Oba tito filosofové byli konfrontováni s nacionalistickým hnutím a se zrodem nového státu. Masarykovy ideály humanity zahrnovaly svobodu, demokracii a sociální etiku. Idea humanity, kterou Masaryk přejal od Jána Kollára, se stala jeho řešením “české otázky”: Masaryk věřil, že každý národ má své poslání dané Prozřetelností, a smyslem českého národa (do nějž zahrnoval i Slováky jako příbuznou větev slovanského kmene) je rozvinout ideál humanity. Masarykovo pojetí českého národa včetně identity založené v tradicích české reformace způsobilo těžko řešitelné problémy. Vedle toho však jeho etika byla založená na příkladu Ježíšova jednání. Hebrejský humanismus Martina Bubera rovněž vychází z Bible, z myšlenky následování Boha v jeho milosrdenství a soucitu. Buberův kulturní sionismus je rovněž založen na ideji obnovy národního náboženství, které národu umožní naplnit poslání vůči celému lidstvu. Oba filosofové kladou důraz na život sub specie aeternitatis a zároveň i na hledání individuální odpovědi na situace zde a nyní.

    The aim of this contribution is to point out some analogous features between moral ideals of T. G. Masaryk and M. Buber, related to their concepts of nation and its role in the world, and connected to idea of humanity. Both philosophers were confronted with the nationalistic movements and birth of new states. Masaryk’s ideals of humanism included freedom, democracy and social ethics. The idea of humanity, adopted by Masaryk from Ján Kollár, has become his solution of the “Czech question”: Masaryk believed that each nation had a mission given by the Providence, and the meaning of the Czech nation (into which he included the Slovaks as a related branch of the Slav tribe) was to develop the ideals of humanity. Masaryk’s concept of the Czech nation, including its identity based on the traditions of the Czech reformation, caused problems difficult to solve. Apart from that, his ethics was derived from the example of Jesus’ rules of conduct. Marin Buber’s ethics of Hebrew humanism is also related to the Bible, on the idea of imitation of God in mercifulness and compassion. Buber’s Cultural Zionism is based on analogous idea of national and moral renewal based on national religion, which would enable the nation to fulfil its mission for the whole human kind. Both philosophers highlight the life sub specie aeternitatis, while seeking for the individual answer here and now.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0320617

     
     
Počet záznamů: 1