Textová genetika a Kritická hybridní edice

0540972 - ÚČL 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kosák, Michal - Flaišman, Jiří
Textová genetika a Kritická hybridní edice.
[Text genetics and the Critical Hybrid Edition.]
Česká literatura. Roč. 68, č. 6 (2020), s. 697-704. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA MK(CZ) DG16P02H033
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Genetic digital edition * Critical Hybrid Edition * textology * editology
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:44a103dc-b9c8-480d-a712-57103138838e?article=uuid:b78a62f1-549e-486e-95da-24fd8f44a820

Vzhledem k tomu, že svazky Kritické hybridní edice obsahují rozsáhlou genetickou složku, bývají někdy v zahraničním kontextu charakterizovány jako tzv. genetické edice. Cílem stati s titulem Textová genetika a Kritická hybridní edice je tedy analýza, jak konkrétní edice vycházející v rámci KHE odpovídají kritériím stanovovaným pro digitální genetické edice. V úvodu je podán stručný přehled domácí recepce genetické edice, osnovou stati pro srovnání KHE a digitální genetické edice jsou však kritéria formulovaná ve studii Paola D'Ioria (2010), přihlíží se též k tomu, jak genetickou edici chápe Dirk van Hulle (2016), či jak jsou konkrétně realizované genetické digitální edice např. v rámci projektu Nietzsche Source či Samuel Beckett Digital Manuscript Project. Výsledkem je sled distinkcí mezi KHE a konceptem digitální edice, ale i soubor možných řešení, která by bylo možné v příštích titulech KHE uplatnit.

As Critical Hybrid Edition volumes contain an extensive genetic component, they are sometimes characterized within a foreign context as “genetic” editions. The aim of the paper titled Text genetics and the Critical Hybrid Edition is thus to analyse how particular editions based on Critical Hybrid Editions match the criteria set for digital genetic editions. The introduction presents a brief summary of the domestic reception of genetic editions, but the paper’s synopsis for comparing the Critical Hybrid Edition with the digital genetic edition comprises the criteria formulated in a study by Paolo D’Iorio (2010), and also takes into account the way the genetic edition is understood by Dirk van Hulle (2016), or the way genetic digital editions are specifically compiled, e.g. as part of the Nietzsche Source Project or the Samuel Beckett Digital Manuscript Project. The outcome is a sequence of distinctions between the Critical Hybrid Edition and the digital genetic edition concept, as well as a set of possible solutions that might be implemented in forthcoming Critical Hybrid Edition titles.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0318557