Kliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války

0536040 - ÚSD 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Maršálek, Zdenko
Kliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války.
[Cliometrics and the national story. Wehrmacht POWs as soldiers of the Czechoslovak foreign troops during the Second World War.]
Soudobé dějiny. Roč. 27, č. 2 (2020), s. 235-254. ISSN 1210-7050
Grant CEP: GA ČR GA18-11418S
Institucionální podpora: RVO:68378114
Klíčová slova: cliometrics * prisoners-of-war * Czechoslovak army-in-exile
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Pouze metadata

Do československých jednotek formovaných za druhé světové války na Západě vstoupilo téměř 3 000 Čechoslováků, kteří dříve sloužili v německém Wehrmachtu. Tato skutečnost však příliš nezapadala do ideologicky budovaného obrazu nové národní identity. Význam bývalých zajatců byl po válce zcela marginalizován. Nedostalo se jim odpovídající pozornosti ani v publikovaných pamětech a vzpomínkách veteránů odboje. Autor pomocí kvantitativních metod zjišťuje, zda byl výše uvedený jev způsoben pouze úmyslnou marginalizací, nebo zda může být „vytěsnění” způsobeno i jinými důvody. Příspěvek tak představuje možnosti využití kvantitativních přístupů v historiografii.

Czechoslovak units formed during WW2 in the West were joined by almost 3,000 Czechoslovaks who had previously served with the German Wehrmacht. However, this fact did not dovetail too well with the ideological formation of a new national identity. The importance of the POWs was marginalized after the war. They did not receive the corresponding attention even in published memoirs and recollections of resistance veterans. The author uses quantitative methods to establish whether the above phenomenon was due only to intentional marginalization or whether the „displacement” might be caused by other reasons as well. The paper thus presents possibilities of using quantitative approaches in historiography.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0313886