0472275 - ÚJČ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Černá, Alena M.
Chocenského spis o pouštění krve a jeho lékařská terminologie.
[Chocenskýʼs treatise on bloodletting and its medical terminology.]
Listy filologické. Roč. 139, 3/4 (2016), s. 315-337. ISSN 0024-4457
Grant CEP: GA ČR GA15-01298S
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: Jan (John) Berka of Choceň * Křišťan of Prachatice * Old Czech language * bloodletting * medical terminology
Kód oboru RIV: AI - Jazykověda

Knížky o pouštění krve lékaře, pražského politika, rektora pražské univerzity a tiskaře Jana Berky z Chocně (Chocenský, 1494–1545 nebo 1548) patří mezi nejznámější a nejrozšířenější flebotomické tisky 16. století. Analýza prokázala, že se nejedná o myšlenkově původní dílo Chocenského, nýbrž že je založeno na starších spisech zejména Křišťana z Prachatic. Srovnání jednotlivých vydání Chocenského spisu z let 1532, 1538 a 1597 ukázalo, že jejich jazyková forma byla vědomě přizpůsobována jazykovým změnám, které v češtině nastaly; pozdější vydání také dokládají snahu vydavatelů těchto knih o maximální srozumitelnost a výstižnost textu. Odborné názvosloví vážící se k pouštění krve není příliš hojné a navazuje na středověkou češtinu (např. púštěti
žilou/baňkami, zatíti/otevříti žílu, púštědlník, pušťadlo, baňka). Porovnáním se slovníky 16. století autorů Tomáše Rešelia a zejména Daniela Adama z Veleslavína bylo prokázáno, že tato slovní zásoba tvořila pevnou součást českého lexika doby humanismu. Zároveň se jeví jako omezená ve vývoji, nepodléhá specifikačním tendencím jako jiné terminologické okruhy, což je způsobeno především odsunutím metody pouštění krve na samou mez lékařských terapií a do kompetencí nelékařů – bradýřů a lazebníků.

The books on bloodletting attributed to John Berka of Choceň (Jan Chocenský, 1494–545 or 1548) – a doctor, Prague politician, the rector of the Prague University and printer – belonged to the most known and widespread phlebotomic treatises printed in the 16th century. The article demonstrates that Chocenskýʼs work was not original but based upon older treatises, especially those written by Křišťan of Prachatice. Then, it compares the three editions of Chocenskýʼs book (1532, 1538 and 1597) and shows that their language was deliberately adapted to the changes which Czech language underwent during that time. Later editions attest to the fact that publishers tried to make the text as comprehensible and exact as possible. The vocabulary of bloodletting was not very abundant and was rooted in the Medieval Czech: e.g. bloodletting through veins / cupping glasses – púštěti žilou/baňkami; strike / cut open a vein – zatíti/otevříti žílu; blood-letter (the person) – púštědlník; bloodletter (the instrument) – pušťadlo; cupping glass – baňka. The comparison with the 16th century dictionaries, published e.g. by Tomáš Rešelius and especially by Daniel Adam of Veleslavín, demonstrates that the vocabulary formed a stable part of the Czech Humanist language. At the same time, in comparison with the terminology of other branches, this vocabulary appears to have been limited in its development, not following the tendency to specification. This was the consequence of the fact that the method of bloodletting had been pushed off to the periphery of medical therapies and went to the hands of non-doctors – barbers and tonsorial practicians.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0269572