Věda v renesanční a novověké kultuře

0316787 - FLÚ 2009 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Havlík, Vladimír
Francis Bacon a induktivní metoda.
[Francis Bacon and inductive method.]
Věda v renesanční a novověké kultuře. Plzeň: Západočeská univerzita, 2007 - (Demjančuk, N.; Vařenková, J.), s. 103-120. ISBN 978-80-7043-625-7
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90090514
Klíčová slova: Philosophy of science * Bacon * induction * method
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Záměrem stati je poukázat vedle standardní interpretace Baconova díla i na radikálně odlišné alternativní přístupy k Baconovu odkazu a také naznačit určité kompromisní hodnocení. Z tohoto pohledu není Bacon ani zakladatelem pravdivé metody vědy, který stojí na počátku její nové moderní epochy, ani dezinterpretátorem aristotelismu na konci staré éry. Jeho význam spočívá v uvědomění si cesty k vědění prostřednictvím systematicky realizované metody, navíc metody, která se Baconovi sama stává objektem analýzy a úvah. Přestože Bacon mnohé "přejímá" od jiných a v mnohých faktických věcech zůstává věrný své době, formuluje principy a postoje, které výrazně překračují i jeho samého.

Intention of this article is beside of standard reading of Bacon's works also referring to radically different alternative approaches to Bacon's legacy as well as indicates definite trade-off evaluation. From this point of view Bacon isn't neither founder of the true method of science, who stands at the beginning of the new modern epoch, nor the false interpreter of aristotelianism at the end of old era. His meaning rests in appreciation roads to knowledge through systematically realized method, in addition method that Bacon analyses and speculates about. In spite of Bacon receives many things from others and in many actual things stays loyal of his time, he formulates principles and attitudes that get over his all.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0166607