Počet záznamů: 1

Asociační funkce vlastních jmen v literatuře

  1. 1.
    0356003 - UJC-A 2011 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
    Dvořáková, Žaneta
    Asociační funkce vlastních jmen v literatuře.
    [Association Function of Proper Names in Literature.]
    Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky. Ostrava: Ostravská univerzita, 2010 - (David, J.; Čornejová, M.; Harvalík, M.), s. 138-145. ISBN 978-80-7368-779-3.
    [Česká onomastická konference /4./. Ostrava (CZ), 15.09.2009-17.09.2009]
    Grant CEP: GA AV ČR 1ET101120503
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90610518
    Klíčová slova: literary onomastics * personal names * place names
    Kód oboru RIV: AI - Jazykověda

    Asociační funkce podle naší definice odkazuje na reálné osoby/místa nebo na osoby/místa známé z jiných literárních děl či z kulturní tradice. Jména s asociační funkcí přitom nemusejí být shodná se jmény, na něž odkazují, ale mohou se jim pouze podobat. Základem asociační funkce je přitom rozpoznání a pochopení aluze, nalezení vztahu mezi literární postavou (a jejím jménem) a jejím reálným předobrazem. V literatuře je nejčastější situace, kdy má fiktivní postava fiktivní jméno. U literárních míst je tomu naopak, těm je většinou ponechán autentický název. Při analýze je třeba myslet na to, že každé jméno je součástí struktury jmen v textu, není izolované, a proto je třeba ho vykládat v kontextu celého díla. I ke jménům s potenciální asociační funkcí bychom měli přistupovat s jistou obezřetností – ne každá románová hrdinka jménem Eva musí být nutně spojována s biblickou pramáti a ne v každém Adolfovi musíme hledat Hitlera.

    According to our definition the association function refers to real persons/places or persons/places known from literature or cultural tradition. Names with the association function do not have to be identical with referential names, they can be only similar to them. The guiding principle of the association function is understanding of allusion, finding the relation between literary character (and her/his name) and the person who had been the pre-image of the character. There are four basic naming situations: 1) the real person (or place) has her/his true name in literature; 2) a fictive name is given to the real person (or place) found in literature; 3) the fictive character (or place) has a true name of someone else known from the real world; 4) the fictive character is called by a fictive name. All names make an important part of the text structure, they do not exist separate. That is why it is necessary to analyse names in the context of the whole piece of art.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0194637