Počet záznamů: 1

Český alexandrín jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru

  1. 1.
    0338929 - UCL-M 2010 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Ibrahim, Robert
    Český alexandrín jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru.
    [The Alexandrine in Czech as a Substitute for Greek and Latin Hexameter and Pentameter.]
    Česká literatura. Roč. 57, č. 3 (2009), s. 372-386 ISSN 0009-0468
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90560517
    Klíčová slova: Czech poetry * versology * alexandrine
    Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize

    Studie se zabývá českými překlady řeckého a latinského hexametru a pentametru, v nichž byl jako překladový verš použit český alexandrín, tj. šestistopý jamb s cézurou uprostřed. Rozbor materiálu (J. Jungmann, I. Bureš, J. Nováková, J. Žáček, M. Machovec) ukazuje, jak se rytmus verše proměňuje v závislosti na době a/nebo autorovi, a připomíná možnosti, jak toho využít v překladatelské praxi. Největší pozornost byla věnována Julii Novákové a jejímu překladu Músáiova epyllia Héró a Leandros: ve shodě s vlastním záměrem se překladatelce podařilo vystižením hlavních rysů Máchova alexandrínu vyvolat konotace máchovské a zcela potlačit konotace na francouzskou kulturu či českou dekadenci, které český alexandrín doprovázejí téměř automaticky.

    The paper considers Czech translations of Greek and Latin hexameter and pentameter, in which the Czech alexandrine was used as the verse for translation, that is, iambic hexameter with a caesura in the middle. An analysis of material by Josef Jungmann, Ivan Bureš, Julie Nováková, Jiří Žáček, Milan Machovec shows how the rhythm of the verse changes depending on the times or the author or both. The analysis suggests possible ways to use this in the actual practice of translation. The article pays particular attention to Julie Nováková (1909-1991) and her translation of Musaeus' epyllion Hero and Leander: in keeping with her own intentions, Nováková has, by capturing the principal features of Karel Hynek Mácha's (1810-1836) alexandrine, managed to evoke Mácha-like connotations in her translation, while completely suppressing connotations of French culture or Czech Decadence, which almost automatically accompany the Czech alexandrine.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0182579