Počet záznamů: 1

Mitochondrial phylogeography of the European ground squirrel, Spermophilus citellus, yields evidence on refugia for steppic taxa in the southern Balkans

  1. 1.
    0324497 - UBO-W 2010 RIV GB eng J - Článek v odborném periodiku
    Kryštufek, B. - Bryja, Josef - Bužan, E. V.
    Mitochondrial phylogeography of the European ground squirrel, Spermophilus citellus, yields evidence on refugia for steppic taxa in the southern Balkans.
    [Mitochondriální fylogeografie sysla obecného (Spermophilus citellus) dokazuje přítomnost refugií pro stepní druhy na jižním Balkáně.]
    Heredity. Roč. 103, č. 2 (2009), s. 129-135 ISSN 0018-067X
    Grant CEP: GA MŠk MEB090802; GA MŠk LC06073
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
    Klíčová slova: Balkan Peninsula * cytochrome b * divergence time * glacial cycles
    Kód oboru RIV: EG - Zoologie
    Impakt faktor: 4.122, rok: 2009

    The phylogeography of the European ground squirrel was investigated on the basis of a 1140-bp cyt b gene sequence. Among 31 haplotypes, three highly divergent phylogenetic lineages (Southern, Northern and Jakupica) were recognized. This result suggests the past existence of an allopatric fragmentation event caused by effective biogeographical barriers. The Southern lineage consisted of the southernmost populations from Greece, Macedonia and European Turkey, and showed the highest divergence from all other samples. Haplotypes of the Northern lineage, distributed on both sides of the Danube river, showed little geographical structure. The Jakupica lineage is a geographical isolate on a high plateau in central Macedonia. The estimated time for divergence of the Southern lineage (ca. 0.58 Mya) suggests the long-term persistence of a short-grass steppic refugium in the southern Balkans. The three lineages should be regarded as independent units for conservation management purposes.

    V práci byla studována fylogeografie sysla obecného na základě 1140 bp sekvencí cytochromu b. Mezi 31 haplotypy byly identifikovány tři hlavní fylogenetické linie (jižní, severní a "Jakupica"). Tento výsledek dokládá historickou existenci alopatické diferenciace, která byla způsobena efektivními biogeografickými bariérami. Jižní linie je reprezentována zejména populacemi z Řecka, Makedonie a evropské části Turecka a vykazuje nejvyšší odlišnosti od ostatních populací. Haplotypy severní linie jsou rozšířeny na obou stranách řeky Dunaj a vykazují poměrně malou variabilitu. Linie "Jakupica" představuje geografický izolát na horském platu ve střední Makedonii. Odhadnutý čas divergence jižní linie a zbytku (ca. 0,58 milionu let) dokládá dlouhodobou přítomnost krátkostébelnatých stepních refugií na jižním Balkáně. Tři popsané linie by měly být považovány za nezávislé jednotky při ochranářském managementu.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0172184