Počet záznamů: 1  

Převod řeči do nemluvení a translace ticha do slov aneb Dramatická tvorba Věry Linhartové

  1. 1.
    SYSNO ASEP0343326
    Druh ASEPJ - Článek v odborném periodiku
    Zařazení RIVJ - Článek v odborném periodiku
    Poddruh JČlánek ve WOS
    NázevPřevod řeči do nemluvení a translace ticha do slov aneb Dramatická tvorba Věry Linhartové
    Překlad názvuThe Translation of Speech into Non-Speaking and of Silence into Words: Věra Linhartová as a Dramatist
    Tvůrce(i) Jungmannová, Lenka (UCL-M) RID, SAI, ORCID
    Zdroj.dok.Česká literatura. - : Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. - ISSN 0009-0468
    Roč. 58, č. 2 (2010), s. 231-238
    Poč.str.8 s.
    Jazyk dok.cze - čeština
    Země vyd.CZ - Česká republika
    Klíč. slovaCzech literature ; drama ; Linhartová, Věra
    Vědní obor RIVAJ - Písemnictví, masmédia, audiovize
    CEZAV0Z90560517 - UCL-M (2005-2011)
    UT WOS000278234500006
    AnotaceČlánek se zabývá rozhlasovými hrami Věry Linhartové a zmiňuje se i o jejich inscenacích. Autorka demonstruje, že hlavním prostředkem výpovědi obou dramat se stává jazyk, který spisovatelka vždy zkoumá ve vztahu k člověku. První část textu sleduje osobitou kritiku „logocentrismu“ v dramatu Překladatel (1969), kde je nastavena paralela mezi aktem překládání a existencí člověka v ontologickém smyslu. Druhá část textu interpretuje Linhartové hledání hranic racionální reprezentace. Drama Přesýpací hodina (1970) totiž zobrazuje lidské myšlení jako palimpsest, který bez možnosti řeči přichází o své metafyzické kvality. Stať dále rozebírá experimentální podstatu her, založenou na minimalistické dějové kompozici, konceptuálně formulovaných postavách a „abstraktním“ časoprostoru, a také spisovatelčin experiment s bytostností literárního díla určeného pro rozhlas, když v dramatech tematizuje problém performativnosti slovního vyjadřování.
    Překlad anotaceThe article discusses two radio plays by Věra Linhartová (b. 1938), including their performance. It demonstrates that the chief means of utterance in both plays becomes the language that Linhartová always explores in relation to man. The first part of the text considers the distinctive critique of "logocentrism" in the play Překladatel (The Translator, 1969). The second part of the article interprets Linhartová's search for the boundaries of rational representation. The play Přesýpací hodina (The Hourglass, 1970) depicts human thinking as a palimpsest, which, when deprived of the possibility of speech, loses its metaphysical quality. The article also analyses the experimental essence of the plays, which consists in their minimalistic plots, conceptually formulated characters, and "abstract" settings, but also the playwright's experiment with the essentiality of a literary work intended for radio broadcast thematizing the problem of the performativity of verbal expression.
    PracovištěÚstav pro českou literaturu
    KontaktPavla Hartmanová, hartmanova@ucl.cas.cz ; Veronika Zemanová, zemanova@ucl.cas.cz, asep@ucl.cas.cz, Tel.: 222 828 135
    Rok sběru2011
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.