Počet záznamů: 1  

Psárky Alopecurus aequalis a A. geniculatus v České republice: jejich určování a rozšíření

  1. 1.
    SYSNO ASEP0321924
    Druh ASEPJ - Článek v odborném periodiku
    Zařazení RIVJ - Článek v odborném periodiku
    Poddruh JOstatní články
    NázevPsárky Alopecurus aequalis a A. geniculatus v České republice: jejich určování a rozšíření
    Překlad názvuAlopecurus aequalis and A. geniculatus in the Czech Republic: their identification and distribution
    Tvůrce(i) Bureš, P. (CZ)
    Danihelka, Jiří (BU-J) RID, ORCID
    Husáková, M. (CZ)
    Pařil, P. (CZ)
    Zdroj.dok.Muzeum a současnost. Řada přírodovědná. - : Středočeské muzeum - ISSN 0862-2035
    Roč. 23, - (2008), s. 3-61
    Poč.str.59 s.
    Jazyk dok.cze - čeština
    Země vyd.CZ - Česká republika
    Klíč. slovaphytogeography ; Poaceae ; Central Europe
    Vědní obor RIVEF - Botanika
    CEPLC06073 GA MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    GA206/07/0706 GA ČR - Grantová agentura ČR
    CEZAV0Z60050516 - BU-J (2005-2011)
    AnotaceRod Alopecurus je v české flóře zastoupen třemi domácími druhy, a to A. aequalis, A. geniculatus a A. pratensis, křížencem druhů A. aequalis a A. geniculatus, jakož i adventivním druhem A. myosuroides. Lze je rozlišit za použití kvalitativních a kvantitativních znaků, a to podle délky klásku, prašníku a osiny, jakož i podle tloušťky květenství a barvy prašníků. Revidovali jsme 1661 herbářových dokladů A. aequalis a 811 dokladů A. geniculatus ze 30 českých herbářů. Mapy rozšíření založené na těchto datech, terénních nálezech publikovaných v literatuře a údajích ve fytocenologických snímcích z České národní fytocenologické databáze ukázaly, že oba druhy mají v Česku podobné rozšíření, ale A. geniculatus je mnohem vzácnější než A. aequalis. Alopecurus geniculatus je vzácnější ve vyšších polohách, pravděpodobně v důsledku menší odolnosti vůči mrazům.
    Překlad anotaceThe genus Alopecurus is represented in the Czech flora by 3 native species, i.e. A. aequalis, A. geniculatus, and A. pratensis, the hybrid of the latter two, and by the adventive A. myosuroides. They can be distinguished by a combination of qualitative and quantitative characters, including spikelet, anther and awn length, as well as inflorescence width and anther colour. We revised and recorded 1661 herbarium specimens of A. aequalis and 811 specimens of A. geniculatus from 30 Czech herbaria. Distribution maps based on these data, field records and records from the Czech National Phytosociological Database have shown that both species have a similar distribution pattern in Czechia, but A. geniculatus is much less frequent than A. aequalis. Alopecurus geniculatus is rarer in higher altitudes than A. aequalis, probably because it is less tolerant to frost. The temporal distribution of herbarium specimens has shown that A. aequalis is probably spreading while A. geniculatus is declining.
    PracovištěBotanický ústav
    KontaktMartina Bartošová, martina.bartosova@ibot.cas.cz, ibot@ibot.cas.cz, Tel.: 271 015 242 ; Marie Jakšová, marie.jaksova@ibot.cas.cz, Tel.: 384 721 156-8
    Rok sběru2009
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.