Stylové charakteristiky reprodukce řeči/myšlení v mluvené komunikaci

0501079 - ÚJČ 2019 RIV BA cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Hoffmannová, Jana
Stylové charakteristiky reprodukce řeči/myšlení v mluvené komunikaci.
[Stylistic characteristics of reported speech/thought in spoken communication.]
Multimedijalna stylistika. Banja Luka: Matica srpska, 2018 - (Dojčinovič, D.; Milašin, G.), s. 153-165. Slovenska stylistika. ISBN 978-99976-33-07-1.
[Multimedijalna stylistika. Banja Luka (BA), 18.05.2017-20.05.2017]
Grant CEP: GA ČR GA15-01116S
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: spoken communication * reproduction of speech * introductory construction * direct/indirect/free indirect speech * reproduction of one’s own speech and the speech of others * prosodic devices * the particle prý/prej
Obor OECD: Linguistics

Článek je zaměřen na stylové charakteristiky reprodukce řeči/myšlení, která patří k příznačným aspektům stylu neformálních, nepřipravených mluvených dialogů. Analýza je založena na datech z multimediálních korpusů mluvené češtiny (obsahujících nahrávky rozhovorů a jejich transkripty). K výsledkům analýzy patří zjištění o převaze přímé řeči v těchto komunikátech (jakkoli hranice mezi přímou a nepřímou, ev. polopřímou řečí jsou tu často velmi nezřetelné), a o speciální roli částice prej při signalizaci reprodukce. V uvozovacím segmentu reprodukce je nejčastější verbum dicendi říkat (tvary vidu nedokonavého), zejména při uvozování reprodukce řeči vlastní. V případě reprodukce řeči cizí bývá nezřídka uvozovací segment vynechán nebo zredukován a signalizaci reprodukce obstarávají prozodické prostředky (výška a síla hlasu, tempo a rytmus řeči, intonace, fonace aj.).

The article explores reported speech/thought as an important element in the style characteristics of informal, unprepared Czech conversations. The analysis, based on data provided by multimodal spoken Czech corpora (containing recorded conversations and their transcriptions) shows how difficult it is to distinguish between direct speech (which prevails in spoken dialogues), indirect and free indirect speech, as well as between the reproduction of speech and of thought, and how the frequent use of the particle prý/prej contributes to the blurriness of the boundaries between them. Most reproductions are preceded by an introductory construction containing the imperfective verb říkat, “to say” (past and present tenses, first and third persons). The reproduction of one’s own speech is usually accompanied by an introductory construction with a verbum dicendi, whereas in the reproduction of the speech of others the introductory construction is more frequently omitted or merely reduced. In such cases, prosodic devices (changes of voice qualities, i.e. pitch, intensity, rate, rhythm of speech, phonation, etc.) enable us to contrast reported speech (particularly of others, for example, of children) and non-reported speech.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0293543