0639723 - FLÚ 2026 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Dvořák, Tomáš
Křížení fotografie a statistiky. Kompozitní fotografie z pohledu mediální archeologie.
[The Merging of Photography and Statistics. Composite Photography from the Perspective of Media Archaeology.]
Umělá inteligence jako (nové) médium. Praha: Karolinum, 2025 - (Dvořák, T.), s. 45-75. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-6037-0
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: artificial intelligence * composite photography * Francis Galton
Obor OECD: Media and socio-cultural communication
Web výsledku:
https://karolinum.cz/knihy/dvorak-umela-inteligence-jako-nove-medium-31981

Kapitola zkoumá historické a teoretické souvislosti mezi kompozitní fotografií 19. století a současnými obrazy generovanými umělou inteligencí. Navazuje na experimenty Francise Galtona a sleduje propojení statistického myšlení s vizuální reprezentací – od eugenických typologií k modelům strojového učení. Mediálně-archeologický rozbor ukazuje, že generativní umělá inteligence rozvíjí Galtonovu snahu syntetizovat variabilitu, ovšem přesouvá ji z fyzických tváří do datových abstrakcí. Studie odhaluje trvalé napětí mezi individualitou, typem a pravděpodobností v obrazové kultuře.

The chapter explores the historical and conceptual links between 19th-century composite photography and contemporary AI-generated images. Revisiting Francis Galton’s photographic experiments, it traces how statistical reasoning and visual representation intertwine—from early eugenic typologies to modern machine learning models. Through media-archaeological analysis, the chapter shows that generative AI continues Galton’s ambition to synthesize and model variability, yet shifts it from physical faces to data abstractions. The study reveals a persistent tension between individuality, typology, and probability in visual culture.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0370236