Počet záznamů: 1
Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta
- 1.
SYSNO ASEP 0600440 Druh ASEP A - Abstrakt Zařazení RIV O - Ostatní Název Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta Překlad názvu The Non-Growth Society and Communism. Kohei Saito and Radovan Richta Tvůrce(i) Hauser, Michael (FLU-F) RID, ORCID, SAI Akce Letní filosofická škola: Člověk a příroda /34./ Datum konání 29.06.2024 - 07.07.2024 Místo konání Velké Losiny Země CZ - Česká republika Typ akce CST Jazyk dok. cze - čeština Klíč. slova Kohei Saito ; Radovan Richta ; communism ; degrowth Vědní obor RIV AA - Filosofie a náboženství Obor OECD Philosophy, History and Philosophy of science and technology Institucionální podpora FLU-F - RVO:67985955 Anotace Kohei Saito v knize Marx v antropocénu: K ideji nerůstového komunismu (2023) rozvinul vizi nerůstové společnosti, která překoná trhlinu v látkové výměně mezi lidmi a přírodou („metabolic rift“). Saito provádí převratnou intepretaci Marxe, při níž vychází z jeho poznámek k třetímu dílu Kapitálu, které poprvé vyšly až v roce 2015 pod názvem Marxovy ekonomické rukopisy z let 1864-1865. Saito dovozuje, že Marx nebyl „produkcionista“, podle něhož jsou produkční síly hlavním společenským měřítkem. Jak tvrdí, pozdní Marx změnil své pojetí komunismu a spatřoval v něm stacionární systém, kde se na vyšším technologickém stupni obnoví rovnovážný vztah mezi společností a přírodou, který existoval v předkapitalistické společnosti. Saito však podobně jako další teoretici nerůstu poněkud démonizuje produkční síly. V této souvislosti lze nově vyložit myšlenky Radovana Richty a jeho týmu, který v knize Civilizace na rozcestí vykreslil mnohorozměrné pojetí civilizace. V příspěvku představím tezi, že Richtova koncepce je v některých ohledech nosnější než Saitova teorie „nerůstového komunismu“. Překlad anotace Kohei Saito in Marx in the Anthropocene: Towards the Idea of a No-Growth Communism (2023), he develops a vision of a no-growth society that overcomes the rift in metabolism between humans and nature (“metabolic rift”). Saito performs a subversive interpretation of Marx, drawing on his notes for the third volume of Capital, which were first published in 2015 under the title Marx’s Economic Manuscripts 1864-1865. Saito imports that Marx was not a “productionist”, according to whom the productive forces are the main social yardstick. As he argues, the late Marx changed his conception of communism and saw it as a stationary system where the equilibrium relationship between society and nature that existed in pre-capitalist society is restored at a higher technological stage. However, like other non-growth theorists, Saito somewhat demonizes the forces of production. In this context, the ideas of Radovan Richta and his team, who in Civilization at the Crossroads have drawn a multidimensional conception of civilization, can be reinterpreted. In this paper, I will present the thesis that Richt’s conception is in some ways more load-bearing than Saito’s theory of “no-growth communism”. Pracoviště Filosofický ústav Kontakt Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Rok sběru 2025
Počet záznamů: 1