Počet záznamů: 1
Filosofická kavárna. Malířství a geometrie
- 1.
SYSNO ASEP 0565299 Druh ASEP E - Elektronický dokument Zařazení RIV A - Prezentace v oblasti VaV (AV tvorba, elektronické dokumenty tj. dokumenty vydané pouze ve formě čitelné prostřednictvím počítače (např. dokumenty vydané pouze na CD),dokumenty dostupné pouze prostřednictvím Internetu, WEB prezentace) Název Filosofická kavárna. Malířství a geometrie Překlad názvu Philosophical Café. Painting and geometry Tvůrce(i) Boháček, Kryštof (FLU-F) SAI, RID, ORCID
Kvasz, Ladislav (FLU-F) RID, ORCID, SAI
Kolman, Vojtěch (FLU-F) ORCID, RID, SAICelkový počet autorů 3 Vyd. údaje Praha: Filosofický ústav AV ČR, 2022 Forma vydání Online - E Jazyk dok. cze - čeština Země vyd. CZ - Česká republika Vydání 2022/3 Klíč. slova painting ; geometry ; mathematics ; the concept of space ; renaissance art ; baroque art ; modern art ; non-Euclidean geometry ; philosophy of scienc ; philosophy of mathematics ; narratology ; projective display Vědní obor RIV AA - Filosofie a náboženství Obor OECD Philosophy, History and Philosophy of science and technology Institucionální podpora FLU-F - RVO:67985955 Anotace Diskuse Kryštofa Boháčka s prof. Kvaszem a prof. Kolmanem o pojetí prostoru a roli geometrie i matematiky obecně v evropském myšlení a zejména ve výtvarném umění. Abstraktní a často obtížně pochopitelné matematické myšlenky nacházíme v malířství vyjádřené v konkrétní, názorné a intuitivně uchopitelné podobě. Renesanční umělci pomocí nich dosahovali efektu hloubky prostoru, barokní mistři simulovali přítomnost postav před obrazem a moderna objekty z moci prostoru zcela osvobodila. Jaké procesy k tomu vedly? Jakých matematických poznatků a geometrických triků umělci využívali? Jak souvisí vývoj matematiky s vývojem evropského umění a proč je matematika užitečná při interpretaci výtvarných děl? O tom všem, ale i o různých perspektivách pohledu na matematiku obecně a její roli ve filosofii, umění a celé evropské kultuře od antiky po současnost Kryštof Boháček diskutuje s prof. Ladislavem Kvaszem, autorem knihy Prostor mezi geometrií a malířstvím, a prof. Vojtěchem Kolmanem, autorem řady pojednání o provázanosti matematiky s dalšími obory vědy a kultury. Boháček se zejména zaměřuje na metodologické stránky Kvaszova přístupu, Kolman potvrzuje jejich novátorství a Boháček upozorňuje potenciálního čtenáře zejména na dodatky v závěru knihy, které oproti hlavní části přinášejí rozšíření o naratologickou perspektivu a přece jen se vracejí do antiky k Eukleidovi. Diskuse je určena i těm, kteří se doposud matematiky báli nebo se zajímali spíše o výtvarné umění a s geometrií se naposledy setkali na střední škole.
Překlad anotace In Leo Strauss’s book Spinoza’s Critique of Religion (1930), Hobbes’s criticism of religion occupies an important position. According to Strauss, Hobbes was convinced that religion and science are by their nature opposed. He viewed them as two opposing attitudes of the mind. Strauss therefore investigates Hobbes’s conception of a man, that is, his anthropology. According to Hobbes, a man is a being which desires power as the sum total of means at his or her disposal. Science then consists of a methodical search for causes and is one of the manifestations of a man’s power. Religion, on the other hand, investigates causes non-methodically and leads to the assumption of illusory causes. Hobbes also points out that at the core of religion are both fear of invisible powers and the contemplation and investigation of the universe in search of understanding God. God’s infinite mind is not, however, accessible to the finite human mind. From this, Strauss concludes that Hobbes is not an atheist but rather an agnostic. According to Hobbes, ethical and moral precepts (such as ‘Though shalt love your neighbour’) are binding to all subjects of a state in virtue of the subjects reason, not because they were ‘revealed’ by God. In other words, they are binding because God created people as reasonable beings. Strauss correctly points out that Hobbes is primarily interested not in religion as such (and, specifically, in Bible science) but in the political implications of religiosity. Hobbesian scholars tend to be classified in two groups: the secularists, who interpret his philosophy in a secular fashion, and religionists, in whose view the idea of God plays in Hobbes’s philosophy an important role (A. P. Martinich). Strauss’s interpretation of Hobbes’s critique of religion transcends this simplified disjunction.
Pracoviště Filosofický ústav Kontakt Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Rok sběru 2023 Elektronická adresa https://www.youtube.com/watch?v=rpvgtIAgqy0&list=PL6tK2CutTH9932D7-Rg62sHsF1QHhIz7n&index=3
Počet záznamů: 1