Počet záznamů: 1
Utilization of deep geothermal energy in the Czech Republic: possibilities, present state and prospects
SYS 0503164 LBL 01000a^^22220027750^450 005 20240111141016.4 017 $2 DOI 100 $a 20190318d m y slo 03 ba 101 $a eng $d cze $d eng 102 $a CZ 200 1-
$a Utilization of deep geothermal energy in the Czech Republic: possibilities, present state and prospects 215 $a 9 s. $c P 300 $a Anotace: Nedávno prováděné studie o možnosti využívání zemského tepla na území naší České republiky (Myslil et al., 2007, 2011, Kloz, Pošmourný, 2014 aj.) ukázaly, že pro výrobu elektřiny a tepla přichází v úvahu pouze využívání hlubinné geotermální energie, přibližně v úrovni 5 km pod zemským povrchem. V daných geologických podmínkách, především Českého masivu, se předpokládá především možné využití principu dříve známého též jako HDR (suché zemské teplo), nověji nazývaného EGS (Engineering/Enhancing Geothermal System). Jedná se zejména o vytvoření podzemního tepelného výměníku v takové hloubce, kde je teplota 150 °C nebo ještě lépe kolem 200 °C. Takový systém známe v rámci Evropy nejblíže z Alsaska ve Francii, kde funguje geotermální elektrárna ve Soultz-sous-Forets. Průzkumný geotermální vrt PVGT-LT1 v Litoměřicích byl prvním specializovaným pokusem na poznání geotermálních poměrů, zatím do hloubky 2110 m (Myslil et al., 2008). Perspektivou je vybudovat zde geotermální teplárnu a elektrárnu. Základním problémem v České republice při využívání hlubinné geotermální energie je absolutní nedostatek teplotních údajů z větších hloubek. V Čechách je k dispozici pouze 8 vrtů s měřením teplot hlubších než 1500 m, na Moravě je takových vrtů přibližně 40. Dalším problémem je i velmi nerovnoměrné rozmístění průzkumných vrtů a též častá nízká hodnověrnost měření ve starších vrtech, vyhloubených pro jiné účely než je výzkum zemského tepla. Hlubší vrty se zvýšenými hodnotami teplot jsou ponejvíce soustředěny do určitých malých oblastí, kde většinou dříve probíhaly průzkumy na suroviny, hlavně na hnědé a černé uhlí, případně ropu. Celkově lze v geologických podmínkách ČR pozorovat především výraznou vazbu geotermicky perspektivních oblastí na hlubinné zlomy a na oblasti mladého třetihorního vulkanismu (a jeho hluboce tektonicky založené přívodní dráhy). Z těch nejvíce v podmínkách ČR zřejmých spojitostí tepelných anomálií a geologických faktorů lze uvést především území Podkrušnohoří a části Krušných hor, dále celou oblast labského zlomového pásma. Souvislost tepelných anomálií s několika různými zlomovými systémy pozorujeme v této oblasti i u permokarbonských pánví. Další oblast s poměrně velkou koncentrací tepelných anomálií je hornoslezská pánev, kde jsou zvýšené teploty pravděpodobně vázány nejen na hlubinné přívodní dráhy, ale i druhohorní bazický vulkanismus. Za významný příspěvek pro poznání přínosů zemského tepla v Českém masívu považujeme využití poznatků z hlubinných refrakčních řezů na úkole Celebration a z reflexního seismického řezu Dekorp. 463 -1
$1 001 cav_un_epca*0290577 $1 011 $a 1211-913X $1 200 1 $a Geotechnika $v Roč. 2018, č. 1 (2018), s. 10-18 610 $a geothermal energy 610 $a utilization 610 $a Bohemian Massif 610 $a possible resources 700 -1
$3 cav_un_auth*0332894 $4 070 $a Pošmourný $b K. $y CZ 701 -1
$3 cav_un_auth*0102113 $i Oddělení geologických procesů $j Department of geological processes $w Department of Geological Processes $4 070 $a Coubal $b Miroslav $p GLU-S $T Geologický ústav AV ČR, v. v. i. 701 -1
$3 cav_un_auth*0092328 $4 070 $a Valenta $b J. $y CZ 856 $q pdf soubor
Počet záznamů: 1