Nevěřící, apatheisté nebo skrytí věřící? Charakteristika osob, které se v rámci sčítání lidu nepřihlásily k žádné denominaci

0499879 - SOÚ 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Fialová, Kamila - Nešpor, Zdeněk
Nevěřící, apatheisté nebo skrytí věřící? Charakteristika osob, které se v rámci sčítání lidu nepřihlásily k žádné denominaci.
[Non-believers, apatheists or hidden believers? The socio-demographic characteristics of persons refusing to declare their religious affiliation in the national census.]
Religio: Revue pro religionistiku. Roč. 26, č. 2 (2018), s. 205-230. ISSN 1210-3640
Grant CEP: GA ČR GA17-02917S
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: religion * atheism * Czech Republic
Obor OECD: Religious studies

Český statistický úřad dosud nezveřejňoval – z důvodu ochrany osobních údajů i dalších – jiné než souhrnné statistiky církevní příslušnosti podle jednotlivých vyznání. Tento článek proto představuje první pokus o rozkrytí doposud málo zmapované rostoucí části české populace vymezené vztahem k náboženskému vyznání – osob, které v posledním sčítání lidu v roce 2011 svou náboženskou příslušnost neuvedly. Naším cílem je popsat sociodemografické charakteristiky a určit míru a charakter ne/religiozity těchto osob. Naše výsledky potvrzují hypotézu, že souvislost mezi vyplněním a nevyplněním otázky víry nemá na základě dostupných informací prokazatelný vztah k náboženské příslušnosti osoby. Ukazujeme, že za jinak stejných podmínek ve srovnání s osobami věřícími a bez náboženského vyznání existuje menší relativní pravděpodobnost, že osoby se středoškolským či vysokoškolským vzděláním, osoby ve věku 20–39 let a lidé žijící ve větším městě nevyplní náboženskou víru. Naopak lidé nezaměstnaní a svobodní vykazují vyšší relativní pravděpodobnost, že svou náboženskou víru ve sčítání lidu nedeklarují. Identifikovali jsme také silnou pozitivní vazbu nevyplnění dalších charakteristik osob na pravděpodobnost nevyplnění náboženského vyznání. Tyto výsledky potvrzují naši hypotézu, že nevyplnění otázky po náboženském vyznání nemá vztah k náboženské víře, ale spíše manifestuje nechuť sdělovat své citlivé osobní informace. Celkově jsme prokázali jednoznačnou odlišnost sociodemografických charakteristik nevyplnivších od obou skupin věřících, ať už se hlásí k nějaké konkrétní církvi či nikoli. Můžeme tedy říci, že osoby, které v rámci sčítání lidu své náboženské vyznání nevyplnily, mají jako celek odlišné sociodemografické charakteristiky od osob věřících. Nejvíce podobných rysů mají nevyplnivší se skupinou nevěřících, kde jsme v provedených testech nemohli zamítnout celkovou shodu v sociodemografických charakteristikách obou skupin.

For many years, the legal protection of personal data prohibited the analysis of individual census data in the Czech Republic, thus, this is the first article to provide a detailed analysis of data on religion. Employing individual data for the whole population, the authors confirm several trends in the recent religious development of the country, including general out-churching, the expansion of certain smaller denominations, and, especially, an increase in the number of people declaring themselves religious, but unwilling to claim allegiance to any particular church. Of even greater importance is the observation that almost half the population refused to declare their religiosity (or the absence thereof) in the last (2011) census. The article focuses especially on this group, providing an attempt to characterise them socio-demographically. The non-fillers stand somewhere between believers and unbelievers who completed the census and share certain characteristics with both groups. It can be assumed that a (slight) majority of this group consists of unbelievers as well as an (also rather small) minority of church members, both of which groups chose not to express their non/religiosity via the census. However, such non-fillers differ significantly from the religious population – both with and without denomination. At the same time, refusing to declare a personal religious affiliation is often connected with the refusal to complete other census items, which might be seen as a sign of the distrust of, or resistance to, the state as the most important collective body. From this point of view, the increase in secularisation and other changes in Czech religiosity could be considered to represent expressions of a wider divergence from all types of social bodies including state authorities.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0292070