The effect of carbon on high temperature deformation of Fe-40Al-xC (at.%) ternary alloys

0310267 - ÚFM 2009 RIV SK eng J - Článek v odborném periodiku
Dobeš, Ferdinand - Kratochvíl, P. - Vodičková, V. - Milička, Karel - Pešička, J.
The effect of carbon on high temperature deformation of Fe-40Al-xC (at.%) ternary alloys.
[Vliv uhlíku na vysokoteplotní deformaci ternárních slitin Fe-40Al-xC (at.%).]
Kovové materiály. Roč. 46, č. 2 (2008), s. 97-103. ISSN 0023-432X. E-ISSN 1338-4252
Grant CEP: GA ČR GA106/05/0409
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z20410507
Klíčová slova: iron aluminides * creep * high temperature deformation
Kód oboru RIV: JG - Hutnictví, kovové materiály
Impakt faktor: 1.345, rok: 2007

Mechanical properties of Fe-40Al alloys with C contents of 0.07–1.9 at.% were studied by uniaxial compressive creep and constant strain rate tests at temperatures from 600°C to 750°C. The dependence of both the creep resistance and the constant strain rate characteristics on the carbon content is not monotonous; the worst mechanical properties are observed in the alloys with 0.75 and 1.7 at.% C. The final heat treatment consisting in annealing at 1100°C for 8 hours with quenching to oil has only a small influence on the creep rate. The stress and temperature dependence of the creep rate was determined by stepwise loading and evaluated in terms of the stress exponent n and the activation energy Q, respectively.

Mechanické vlastnosti slitin Fe-40Al s obsahem C v rozmezí 0.07–1.9 at.% byly studovány jednoosými tlakovými zkouškami a zkouškami s konstantní rychlostí deformace při teplotách od 600°C do 750°C. Závislost jak odolnosti vůči creepu tak i charakteristik při konstantní rychlosti na obsahu uhlíku není monotoní; nejhorší mechanické vlastnosti jsou pozorovány ve slitinách s 0.75 a 1.7 at.% C. Finální tepelné zpracování spočívající v žíhání při 1100°C po dobu 8 hodin se zakalením do oleje má jenom malý vliv na rychlost creepu. Napěťová a teplotní závislost rychlosti creepu byla určováno stupňovitým zatěžováním a vyhodnocována prostřednictvím napěťového exponentu n a aktivační energie Q.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0004690