Nejpočetnější africký hlodavec Mastomys natalensis - nový model pro studium speciace

0471387 - ÚBO 2017 CZ cze A - Abstrakt
Hánová, Alexandra - Konečný, Adam - Mikula, Ondřej - Baird, Stuart J. E. - Gast, Oliver - Bryja, Josef
Nejpočetnější africký hlodavec Mastomys natalensis - nový model pro studium speciace.
Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2017 - (Bryja, J.; Horsák, M.; Horsáková, V.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 62. ISBN 978-80-87189-21-4.
[Zoologické dny. 09.02.2017-10.02.2017, Brno]
Grant CEP: GA ČR GA15-20229S
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Mastomys natalensis * speciation
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Afričtí drobní hlodavci jsou velmi bohatou a významnou skupinou živočichů. Jako škůdci zemědělských plodin a potenciální rezervoáry a přenašeči zoonotických patogenů hrají významnou roli v lidské sféře. Navzdory tomu jsou naše vědomosti o jejich fylogenetických vztazích, geografickém rozšíření a souvisejícím vlivu klimatu v tropických oblastech stále nedostatečné. Krysa mnohobradavková (Mastomys natalensis) je jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších hlodavců Afriky, což ji činí velmi vhodným modelem pro výzkum. Výsledky detailní celoafrické fylogeografické analýzy mitochondriální DNA ukázaly, že tento druh lze rozdělit do 6 hlavních linií. V Tanzánii dochází k sekundárnímu kontaktu tří mitochondriálních linií M. natalensis (které divergovaly před cca 0,5 My), aniž by zde byla přítomná výrazná geografická bariéra. Modelování ekologické niky nicméně prokázalo, že oblasti výskytu jednotlivých linií se klimaticky liší. Zároveň každá linie hostí geneticky odlišné patogeny (např. arenaviry). Oblast sekundárního kontaktu tedy nabízí vhodnou modelovou situaci pro studium vzniku druhů. Z tohoto důvodu jsme recentně osekvenovali (30x coverage) kompletní genomy dvou z těchto linií a navrhli diagnostické SNPs pokrývající všechny chromozómy (na základě homologie s myším genomem). Tento panel by měl umožnit velmi detailní analýzu hybridní zóny, včetně charakterizace introgrese jednotlivých částí genomu. V příspěvku shrnujeme dosavadní znalosti o fylogenezi a rozšíření druhu M. natalensis s důrazem na oblast východní Afriky a plánované analýzy hybridní zóny a evolučních procesů in natura.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268784