Počet záznamů: 1  

Sloh, architektura, život. K teorii dějin umění Oldřicha Stefana

  1. 1.
    SYSNO ASEP0534176
    Druh ASEPJ - Článek v odborném periodiku
    Zařazení RIVJ - Článek v odborném periodiku
    Poddruh JČlánek ve SCOPUS
    NázevSloh, architektura, život. K teorii dějin umění Oldřicha Stefana
    Překlad názvuStyle, architecture, life. On Oldřich Stefan's theory of art history
    Tvůrce(i) Murár, Tomáš (UDU-I) ORCID
    Zdroj.dok.Opuscula historiae artium. - : Masarykova univerzita - ISSN 1211-7390
    Roč. 69, č. 1 (2020), s. 74-89
    Poč.str.16 s.
    Forma vydáníTištěná - P
    Jazyk dok.cze - čeština
    Země vyd.CZ - Česká republika
    Klíč. slovastyle ; Oldřich Stefan ; Vojtěch Birnbaum ; Max Dvořák ; Vienna school of art history ; 1940s
    Vědní obor RIVAL - Umění, architektura, kulturní dědictví
    Obor OECDArts, Art history
    Způsob publikováníOpen access s časovým embargem (01.12.2022)
    Institucionální podporaUDU-I - RVO:68378033
    EID SCOPUS85125509275
    AnotaceStudie se zabývá výkladem teorie dějin umění Oldřicha Stefana, kterou vytvořil v první polovině čtyřicátých let 20. století a jíž nebyla doposud z historiografického hlediska věnována dostatečná pozornost. Stefan se zabýval podstatou a významem dějin umění jako „slohovědy“ chápané jako problematiky umění ve spojení s životem, zkoumající způsob jejich vzájemného provazování ústícího do specifického historického i soudobého tvoření a poznávání skutečnosti. Tato Stefanova teorie dějin umění je ve studii interpretována jako rozvedení výzkumné metody vídeňské školy dějin umění, již si Stefan upravil pro potřeby své vědy o slohu, jež měla zkoumat souvislost poznání a tvoření (umělecké) skutečnosti a vztah současnosti s minulostí při výzkumu formy uměleckého díla, a to uvědoměním si lidského prožívání nad-osobních zákonitostí slohotvorného procesu, jehož chybění bylo podle Stefana důvodem myšlenkové i tvůrčí krize první poloviny 20. století.
    Překlad anotaceThe article offers an interpretation of Oldřich Stefan’s theory of art history, which he formulated in the first half of the 1940s and which has not yet received sufficient attention in historiographic research. Stefan explored the nature and meaning of art history as a ‘science of style’, which he understood to mean an inquiry into the relationship between art and life and how the intertwining of the two results in specific historical and contemporary ways of creating and understanding reality. This theory of art history that Stefan put forth is interpreted in the article as an expansion on the method of research advanced by the Vienna school of art history. Stefan adapted this approach to fit the needs of his science of style, which sought in the study of artistic forms to examine the relationship between the knowledge and creation of (artistic) reality and the relationship between the present and the past, and to do so by developing an awareness of the human experience of the super-individual principles of the style-generating process. In Stefan’s view, it was the absence of this process that was the source of the intellectual and creative crisis that occurred in the first half of the 20th century.
    PracovištěÚstav dějin umění
    KontaktVeronika Jungmannová, jungmannova@udu.cas.cz, Tel.: 221 183 506 ; Markéta Kratochvílová, kratochvilova@udu.cas.cz, Tel.: 220 303 939
    Rok sběru2022
    Elektronická adresahttp://hdl.handle.net/11222.digilib/143305
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.