Assigning the causative lightning to the whistlers observed on satellites

0047467 - ÚFA 2007 RIV US eng J - Článek v odborném periodiku
Chum, Jaroslav - Jiříček, František - Santolík, Ondřej - Parrot, M. - Diendorfer, G. - Fišer, Jiří
Assigning the causative lightning to the whistlers observed on satellites.
[Přiřazení příčinného blesku ke hvizdům pozorovaným na družicích.]
Annales Geophysicae. Roč. 24, č. 11 (2006), s. 2921-2929. ISSN 0992-7689. E-ISSN 1432-0576
Grant CEP: GA ČR GA205/06/1267; GA ČR GA205/06/0875
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z30420517
Klíčová slova: Ionosphere * Meteorology and atmospheric dynamics (Lightning) * Space physics
Kód oboru RIV: BL - Fyzika plazmatu a výboje v plynech
Impakt faktor: 1.293, rok: 2006

We study the penetration of lightning induced whistler waves through the ionosphere by investigating the correspondence between the whistlers observed on the DEMETER and MAGION-5 satellites and the lightning discharges detected by the European lightning detection network EUCLID. We compute all the possible differences between the times when the whistlers were observed on the satellite and times when the lightning discharges were detected. We show that the occurrence histogram for these time differences exhibits a distinct peak for a particular characteristic time, corresponding to the sum of the propagation time and a possible small time shift between the absolute time assigned to the wave record and the clock of the lightning detection network. Knowing this characteristic time, we can search in the EUCLID database for locations, currents, and polarities of causative lightning discharges corresponding to the individual whistlers.

Studujeme průnik hvizdových vln generovaných blesky ionosférou. Za tímto účelem porovnáváme výskyt hvizdů na družicích MAGION-5 a DEMETER s databází Evropské detekční sítě blesků EUCLID. Nejprve spočteme všechny možné časové rozdíly mezi časy pozorování hvizdů na družicích a časy detekce blesků. Ukazujeme, že histogram četností těchto časových rozdílů vykazuje výrazné maximum pro určitý charakteristický časový rozdíl, který odpovídá době šíření. Na základě znalosti tohoto rozdílu, můžeme pak jednotlivým hvizdům přiřadit konkrétní bleskové výboje, které generovaly pozorované hvizdy. Při znalosti vzájemné polohy družice a místa bleskového výboje, můžeme studovat velikost oblasti v ionosféře, kterou energie vln proniká do magnetosféry. Ukazujeme, že tato oblast může být až několik tisíc kilometrů široká.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0138372