Počet záznamů: 1
RETARDANTY HOŘENÍ, JEJICH POUŽITÍ A VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
- 1.
SYSNO ASEP 0448681 Druh ASEP J - Článek v odborném periodiku Zařazení RIV J - Článek v odborném periodiku Poddruh J Článek ve WOS Název RETARDANTY HOŘENÍ, JEJICH POUŽITÍ A VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Překlad názvu Flame Retardants, Their Use and Environmental Impact Tvůrce(i) Petrová, Šárka (UEB-Q) RID, ORCID
Soudek, Petr (UEB-Q) RID, ORCID
Vaněk, Tomáš (UEB-Q) RID, ORCIDZdroj.dok. Chemické listy. - : Česká společnost chemická - ISSN 0009-2770
Roč. 109, č. 9 (2015), s. 679-686Poč.str. 8 s. Jazyk dok. cze - čeština Země vyd. CZ - Česká republika Klíč. slova pollution ; bioaccumulation Vědní obor RIV DJ - Znečištění a kontrola vody CEP LD13028 GA MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Institucionální podpora UEB-Q - RVO:61389030 UT WOS 000364529000005 EID SCOPUS 84946030520 Anotace Retardant hoření nebo samozhášecí přísada je látka, která zpomaluje nebo zabraňuje hoření, tj. zlepšuje tepelnou odolnost materiálu. Její použití je na vzestupu od konce padesátých let 19. století díky objevu nových polymerních materiálů. Polymery nahradily ve velké míře tradiční materiály díky snadnému zpracování, odolnosti, pružnosti, pevnosti, a dalším vlastnostem, jako jsou odolnost vůči kyselinám a zásadám. Výrazně zvyšují kvalitu dnešního života, ale při spalování dochází k jejich rozkladu za vzniku toxických plynů. Při snaze snížit rizika požárů vyvinuli vědci látky, které snižují hořlavost, a které lze aplikovat na různé povrchy, např. plasty, polyuretany i textilie. Nejpoužívanější skupinou byly v minulosti bromované retardanty hoření (polybromované difenylethery a bifenyly, hexabromocyklododekany a tetrabrombisfenol A). Bylo ale zjištěno, že jsou tyto látky perzistentní a akumulují se v životním prostředí. Alternativou mohou být nové bromované látky (např. DBDPE, BTBPE nebo TBPH), aditiva na bázi křemíku (např. oxid křemičitý, silikáty), boru (např. kyselina boritá) či na bázi anorganických plniv (např. hydroxid hlinitý, hořečnatý). Tyto látky jsou pravděpodobně méně toxické, ale jejich problémem je nižší efektivita. Další slibnou alternativou jsou materiály na bázi nanočástic (např. jíly, uhlíkové nanotrubičky). Všechny nové retardanty hoření by měly být účinnými zpomalovači hoření a zároveň by měly být méně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí. V současné době stále chybí ucelené informace o životním cyklu těchto látek. Rozšíření znalostí o jejich toxicitě a ekotoxicitě tak může přispět k výběru takových látek, které budou účinné a zároveň šetrnější vůči životnímu prostředí. Překlad anotace Fire is a common cause of damage to people and property. The fires also cause a wide variety of acute and chronic pollution due to acid gases and persistent organic chemicals. Flame retardants are highly required chemicals that improve thermal resistance of materials. Main types of fire retardants used in polymers are phosphines, phosphonates, phosphates, silanes, siloxanes, boric acid, borates, carboranes, melamine derivatives, Al and Mg hydroxides as well as nanomaterials. Generally used halogenated flame retardants are characterized by high efficiency but, due to their toxicity and bioaccumulation, are of limited use. Currently are preferred combinations of N flame retardants and P compound. Nanomaterials seem prospective in future. Pracoviště Ústav experimentální botaniky Kontakt David Klier, knihovna@ueb.cas.cz, Tel.: 220 390 469 Rok sběru 2016 Elektronická adresa http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2015_09_679-686.pdf
Počet záznamů: 1