Počet záznamů: 1
Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace
- 1.0501719 - FLÚ 2020 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Řezníková, Lenka
Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace.
[Social time and its representation in the performance-oriented society of the 19th century: liberalization - monetization - pluralization.]
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2019 - (Hrdina, M.; Piorecká, K.; Bendová, E.), s. 24-37. ISBN 978-80-200-2932-4.
[Plzeňské sympozium k problematice 19. století /38/: Pochopit vteřinu: Prožívání času v české kultuře 19. století. Plzeň (CZ), 22.02.2018-23.02.2018]
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: monetisation of time * liberalism * meritocracy * metapher * social ascent
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Jedním ze znaků přechodu předmoderní stavovské společnosti k moderní společnosti občanské, jak se (alespoň v ideové rovině) realizoval v průběhu 19. století, bylo zvýznamňování času a jeho transformace v sekulární nástroj liberální ideologie. Monetizace času, kterou vyjádřil Benjamin Franklin známou formulí „čas jsou peníze“ (příslušný text vyšel v českém překladu 1838), umožňovala představit čas jako faktor sociálního vzestupu. Na rozdíl od stavovských privilegií, jež zaručovala sociální status na a priori daných selektivních principech, čas byl dán každému a jeho vhodné využití mohlo i jedinci z nižších sociálních vrstev zajistit společenský vzestup. Čas se tak stává klíčovou komponentou nového liberálního biografického projektu společenského vzestupu nejen ve smyslu biologickém, ale též ve smyslu strukturace sociálního jednání. Objevuje se množství návodů (i beletristických), jak čas řádně využít a proměnit jej v hmotný zisk. Spolu se zvýznamňováním času roste i funkce lhůt a termínů a sílí nutnost synchronizace a správného načasování, neboť každý aktér nyní disponuje vlastním časem, který není vždy kompatibilní s časy jiných aktérů. Studie se pokouší ukázat, jak je nový sekularizovaný čas v rodící se výkonové společnosti reprezentován a jaké konsekvence měla monetizace času mimo tento optimistický liberální diskurs u modernistické generace přelomu 19. a 20. století.
One of the symptoms of the transition from the premodern society of estates to a modern civil society, as realized during the 19th century (at least at the ideological level) was the highlighting of time and its transformation into a secular instrument of liberal ideology. The monetization of time, expressed in Benjamin Franklin’s famous formulation „time is money“ (translated into Czech in 1838) allowed time to be conceived as a factor in social ascent. In contrast to the estates privileges that quarantees social status on given a priori selective principles, time was given to everybody and its appropriate utilization could ensure social ascent even for individuals from the lowest social strata. Hence time becomes a key component in the new liberal biographical project of social ascent, not only in the biological sense, but also with regard to the structure of social behaviour. Numerous instructions are given (even in fiction) on how to utilize time properly and transform it into material profit. As time in increasingly highlighted, so the importance of time periods and deadlines grows and need also incerases for synchronization and correct timing, because each actor noe disposes of his own time, which is not always compatible with the time of others actors. This study attempts to show how the new secularized time was represented in the emerging performance-oriented society and what consequences were in store for the monetization of time beyond this optimistic liberal discourse within the modernist generation at the turn of the 19th and 20th centuries.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0293717
Počet záznamů: 1