0105439 - UPB-H 20043044 RIV DE eng J - Článek v odborném periodiku
Háněl, Ladislav
Colonization of chemical factory wastes by soil nematodes.
[Osídlování odpadů z chemické továrny půdními hlísticemi.]
Pedobiologia. Roč. 48, č. 4 (2004), s. 373-381. ISSN 0031-4056. E-ISSN 1873-1511
Grant CEP: GA AV ČR KSK3046108
Klíčová slova: nematoda * dumps * primary succession
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
Impakt faktor: 0.500, rok: 2004

Soil nematodes were studied in 39- and 49-year-old "red" dumps mainly composed of Fe2O3 waste pyrite remnants from production of sulphuric and other acids, and in a 84-year-old "white" dump mainly composed of CaCO3 material from soda production. The youngest stage of spontaneous biological succession contained moss-lichen patches which were mainly inhabited by bacterivorous nematodes (Acrobeloides nanus, Panagrolaimus rigidus, Rhabditis terricola, Bursilla monhystera) in very low abundance (about 50x1000 ind.m-2). Invasion of grass resulted in increase of bacterivorous nematodes up to several millions ind.m-2 but with considerable seasonal fluctuations. Nematode assemblages diversified in sites colonized by various deciduous trees and Paratylenchus straeleni was the dominant plant parasitic nematode. In site with stabilized grass carpet on the "white" dump dominant nematodes were Geocenamus quadrifer and Pungentus engadinensis. Eudorylaimus spp. first appeared in 49-year-old dump but their populations remained very low (1-9x1000 ind.m-2). Some species found in control deciduous forests on natural soils (e.g. Xenocriconemella macrodora, Cephalenchus hexalineatus, Tylolaimophorus minor, Ogma menzeli, Hoplotylus femina) did not colonize deposits. Natural succession of nematodes on chemical waste materials was very slow and even after about 80 years their communities under deciduous trees showed many differences from those in nearby semi-natural mixed forests.

Půdní hlístice byly studovány na 39 a 49 let starých „červených“ haldách, které obsahovaly převážně Fe2O3 odpad pyritových zbytků po produkci kyseliny sírové a dalších kyselin a na 84 let staré „bílé“ haldě složené z materiálu obsahujícího CaCO3 po výrobě sody. Na nejmladším stadiu spontánní biologické sukcese rostly ostrůvky mechů a lišejníků, které byly hlavně osídleny hlísticemi živícími se bakteriemi (Acrobeloides nanus, Panagrolaimus rigidus, Rhabditis terricola, Bursilla monhystera), ale jejich abundance byla velmi nízká (okolo 50 x 103 jedinců na m2). Invaze trav vedla k nárůstu populací hlístic živících se bakteriemi až na několik milionů jedinců na m2, ale se značnými sezónními změnami. K rozrůznění společenstev hlístic docházelo na stanovištích porostlých listnatými stromy a druh Paratylenchus straeleni se stal dominantní hlísticí parazitující na rostlinách. Na stanovišti s vyvinutým stálým travním krytem na „bílé“ haldě se dominantními hlísticemi staly Geocenamus quadrifer a Pungentus engadinensis. Druhy rodu Eudorylaimus se poprvé objevily na 49 let staré haldě, ale jejich populace zůstávaly velmi nízké (1 – 9 x 103 jedinců na m2). Některé druhy hlístic, nalezené v listnatých lesích na přirozených půdách sloužících jako kontrolní stanoviště, (např. hlístice Xenocriconemella macrodora, Cephalenchus hexalineatus, Tylolaimophorus minor, Ogma menzeli, Hoplotylus femina) násypy chemických odpadů neosídlovaly. Samovolná sukcese hlístic na materiálu chemických odpadů byla velmi pomalá a i po cca. 80-ti letech se společenstva hlístic pod listnatými stromy na haldách v mnoha znacích lišila od společenstev v nedalekých, téměř přirozených, smíšených lesích.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0012682