0578909 - ÚSP 2024 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Kokešová, Jana
Robustní poskytování důvodů vs. pouhé spouštění důvodů: Případ žádosti.
[Robust Reason-Giving vs. Mere Triggering Reason-Giving: The Case of Request.]
Filozofia. Roč. 78, č. 3 (2023), s. 165-179. ISSN 0046-385X. E-ISSN 2585-7061
Grant CEP: GA MŠMT(CZ) LX22NPO5101
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: robust reason-giving * triggering reason-giving * command * request * intention
Obor OECD: Law
Impakt faktor: 0.2, rok: 2023
Způsob publikování: Open access
Web výsledku:
https://www.sav.sk/index.php?lang=sk&doc=journal-list&part=article_response_page&journal_article_no=30157DOI: https://doi.org/10.31577/filozofia.2023.78.3.2

David Enoch se pokouší vytvořit obecnou teorii autority, ovšem nikoliv definováním pojmu autorita ani určením normativního důvodu k uposlechnutí jejích příkazů, ale prostřednictvím popisu mechanismu přikazování. Přikazování je podle Enocha součástí širšího fenoménu, tzv. robustního poskytování důvodů, kam patří kromě přikazování také slibování a žádání. Popisem mechanismu robustního poskytování důvodů získáme i popis mechanismu přikazování, říká Enoch. Pro teorii robustního poskytování důvodů je kruciální intence osoby poskytující důvod. Jinak řečeno přikazovat, slibovat nebo žádat dokáže jen ten, kdo je schopen utvářet si komplexní intenci, tedy mít svou vlastní vůli. Právě v intenci ale tkví problém teorie robustního poskytování důvodů, na který Enoch sám upozorňuje. Podle Enocha si dostatečně komplexní intenci utvářejí dospělí lidé, a nikoliv malé děti a zvířata. Přesto se zdá, že malé děti a možná dokonce i zvířata jsou schopna žádat, tedy poskytovat důvody robustně. Tuto nekoherenci je třeba vyřešit, má-li být teorie robustního poskytování důvodů, a tedy i obecná teorie autority plausibilní. V tomto textu jsem navrhla, jak rozumět žádostem malých dětí a zvířat. Jejich řečové akty připomínající žádosti lze relativně neproblematicky považovat za sdělování potřeb či přání nebo za pouhé spouštění motivačních důvodů. Pokud jejich řečové akty nebudeme řadit k robustnímu poskytování důvodů, zůstane teorie robustního poskytování důvodů (alespoň v této otázce) koherentní a může být základem obecné teorie autority.



David Enoch attempts to develop a general theory of authority, not by defining the concept of authority or identifying a normative reason for obeying its commands but by describing the mechanism of commanding. According to Enoch, commands are part of a broader phenomenon, the so-called robust reason-giving, which includes promises and requests in addition to commands. By describing the mechanism of robust reason-giving, we also get a description of the mechanism of commanding, Enoch says. Crucial to the theory of robust reasongiving is the intention of the person providing the reason. In other words, commanding, promising, or requesting can only be done by someone who can form a complex intention, that is, to have a will of his own. But it is precisely in intentionality that the problem of the theory of robust reason-giving lies, which Enoch points out. In Enoch’s view, adult human beings, not small children and animals, form sufficiently complex intentions. Yet it seems young children and perhaps even animals can request, that is, of providing reasons robustly. This incoherence needs to be resolved if a theory of robust reason-giving, and hence a general theory of authority, is to be plausible. In this text, I have suggested how to understand the requests of small children and animals. Their speech acts resembling requests can be relatively unproblematically considered as communicating needs or wishes or merely triggering motivational reasons-giving. If we do not classify their speech acts as robust reason-giving, the theory of robust reason-giving (at least on this issue) remains coherent and can form the basis of a general theory of authority.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0347826