Kanibalka Marie. Zkáza Jeruzaléma a zavržení Židů v staročeské literatuře doby lucemburské

0577926 - ÚČL 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Soukup, Daniel
Kanibalka Marie. Zkáza Jeruzaléma a zavržení Židů v staročeské literatuře doby lucemburské.
[Mary the cannibal. The destruction of Jerusalem and the condemnation of the Jews in Luxembourg-era Old Czech literature.]
Česká literatura. Roč. 71, č. 5 (2023), s. 575-602. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-12859S
Výzkumná infrastruktura: CLB III - 90243
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: medieval literature * homiletics * hagiography * vernacular literature * Jan Hus * late medieval piety * Jerusalem * Flavius Josephus * anti-Jewish rhetoric
Obor OECD: Specific literatures
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:d8ff8f30-cb1f-4899-a5f9-da1495b7f4cb

Vyprávění Flavia Josepha ve Válce židovské o dobývání Jeruzaléma římskými vojsky a hladomoru v roce 70 zachycuje scénu, v níž židovská matrona Marie Eleazarova pozřela své vlastní dítě. Příběh, v němž hraje tento „hrozný pokrm“ důležitou symbolickou úlohu, vstoupil prostřednictvím latinského písemnictví také do vernakulárních textů českého středověku. V rámci křesťanské soteriologie bylo zničení Chrámu chápáno jako zlom v dějinách spásy, tedy jako završení vyvolení a triumfu církve. V očích pozdějších křesťanských exegetů bylo vyvrácení Jeruzaléma Římany trestem za židovskou slepotu a neochotu přijmout Krista. Analýzou hagiografických a homiletických textů ze 14. a 15. století z českých zemí se pokusím ukázat, jakým způsobem fungovala „zkáza Jeruzaléma a zničení Chrámu“ jako základ teologické koncepce židovského zavržení a protižidovské rétoriky, která našla svůj nepřímý odraz i v církevní legislativě týkající se židovské komunity a pronikla prostřednictvím vernakulárních textů k širším vrstvám společnosti.

Flavius Josephus’s Bellum Judaicum account of the conquest of Jerusalem by Romans and the famine in 70 CE depicts a scene in which the Jewish matron Mary devours her own child. The story, in which this “terrible meal” plays an important symbolic role, also
entered the vernacular texts of the Czech Middle Ages through Latin literature. In the eyes of Christian exegetes, who drew detailed information about Titus’s invasion and massacre of the Jews from Flavius Josephus, the sacking of Jerusalem was a punishment
for Jewish unwillingness to accept Christ. By analysing Old Czech hagiographic and homiletic texts, I will show how the “fall of Jerusalem” formed the theological concept of the condemnation of the Jews and anti-Jewish rhetoric.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0347005