0572782 - ÚČL 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kubart, Tomáš
Pozice mlčícího umělce. Případ Rudolfa Schwarzkoglera.
[The position of the mute artist. The case of Rudolf Schwarzkogler.]
ArteActa. Roč. 6, č. 9 (2023), s. 1-31. ISSN 2571-1695. E-ISSN 2788-2810
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Viennese akcionism * Rudolf Schwarzkogler * Totschweigen * Schweinvokabular * performance art * purgatorium of the mind * Hochzeit * queer art
Obor OECD: Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)
Způsob publikování: Open access
Web výsledku:
https://arteacta.cz/artkey/ara-202301-0006_pozice-mlciciho-umelce-pripad-rudolfa-schwarzkoglera.php

Rudolf Schwarzkogler (1940-1969) byl jedním z hlavních představitelů rakouského performativního umění 60. let. Proslavil se zejména svým krátkým působením (aktivní léta 1965-1966) v rámci uměleckého uskupení vídeňského akcionismu, během něhož vytvořil šest akcí. Schwarzkogler tvořil v době, kdy v Rakousku platily mírnější formy cenzury, a umělec tak stál na pomyslném švu přímé a “zástupné” komunikace. Přímé natolik, aby jí diváci rozuměli, a “zástupné” natolik, aby jí nerozuměla cenzura. Podle svědectví jeho tehdejších kolegů a výzkumu Yvonne Zieglerové vykazoval Schwarzkogler homoerotické sklony, které se projevovaly v jeho umělecké tvorbě. V tehdejším římskokatolickém Rakousku to znamenalo neustálé střety s cenzurou a nepochopení. Dostal se do oblasti, kterou německý literární teoretik Georg Schmid nazývá “Totschweigen”, kulturní sféry mlčení. Jeho dílo bylo pro současníky nesrozumitelné a nepřístupné ze dvou důvodů: příliš symbolicky vyprázdněná forma sdělení ponechávala prostor pro projekci kolektivního nevědomí současníků. Záměrně klíčované výstupy jeho díla se zase staly příliš enigmatickými na to, aby jim laik porozuměl. Na základě analýzy jedné z jeho nejslavnějších akcí, akce Svatba (Hochzeit) z roku 1964, se podíváme na to, jaké strategie používal a co se vlastně snažil svým současníkům zdánlivým mlčením sdělit.

Rudolf Schwarzkogler (1940-1969) was one of the most important representatives of Austrian performance art in the 1960s. He became particularly famous for his short-lived (active years 1965-1966) activity in the art group Wiener Aktionismus, during which he created six events. Schwarzkogler was working at a time when softer forms of censorship were being applied in Austria, and as such the artist stood at the imaginary intersection of direct and 'surrogate' communication. Direct enough to be understood by the public and 'surrogate' enough to be misunderstood by the censors. According to the testimony of his contemporaries and the research of Yvonne Ziegler, Schwarzkogler had homoerotic tendencies that manifested themselves in his artistic work. In the Roman Catholic Austria of the time, this meant constant clashes with censors and misunderstandings. He fell into what the German literary theorist Georg Schmid calls “Totschweigen”, the cultural sphere of silence. His work was incomprehensible and inaccessible to his contemporaries for two reasons: the too symbolically empty form of communication left room for the projection of the collective unconscious of his contemporaries, the deliberately coded results of his work, in turn, became too enigmatic to be understood by the layman. By analysing one of his most famous actions, the 1964 event The Wedding, we will examine the strategies he employed and what he was actually trying to communicate to his contemporaries through his apparent silence.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0343350