“Člověk se nemůže odpárat od epochy”. Bohumil Hrabal a světový názor

0570911 - ÚČL 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kanda, Roman
“Člověk se nemůže odpárat od epochy”. Bohumil Hrabal a světový názor.
[“Man Cannot Detach Oneself from the Epoch”. Bohumil Hrabal and Worldview.]
Filosofický časopis. Roč. 71, č. 1 (2023), s. 87-102. ISSN 0015-1831
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: worldview * Josef Zumr * Bohumil Hrabal * Czech philosophy and literature
Obor OECD: Specific literatures
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:05330483-dcf1-4a5f-b437-bebd0fe2d3b5

Příspěvek se zaměřuje na ideové aspekty díla Bohumila Hrabala a také na pojem světového názoru. Referenčním textem je studie Josefa Zumra Ideová inspirace Bohumila Hrabala (1989). Zmíněny jsou rovněž přístupy Jana Patočky (1942) a Jana Mukařovského (1947). Zumr ve své studii představuje Hrabalův světový názor jako mozaiku konstitutivních a konfirmativních vlivů. Formuluje tezi o poválečné kontinuitě avantgardy, které je Hrabalovo dílo součástí. V tomto příspěvku je Zumrova interpretace podrobena dílčí revizi: nejde jen o ideové vlivy, nýbrž také o jejich individuální tvůrčí transformaci. Hrabal ztratil optimismus avantgard. Jeho dílo je svědectvím o přelomu epoch a spojuje humor s melancholií a dějinnou skepsí.

The paper focuses on the intellectual aspects of Bohumil Hrabal’s work and also on the concept of worldview. The starting point is Josef Zumr’s article “The Intellectual Inspiration of Bohumil Hrabal” (1989), the approaches of Jan Patočka (1942) and Jan Mukařovský (1947) are also mentioned. In his article Zumr presents Hrabal’s world- view as a mosaic of constitutive and affirmative influences. He formulates a thesis on the post-war continuity of the avant-garde, of which Hrabal’s work is a part. In this paper, Zumr’s interpretation is subjected to partial revision: it is not only about ideo- logical influences, but also about their individual creative transformation. Hrabal has lost the optimism of the avant-garde, his work testifies to the turn of an epoch and combines humour with melancholy and historical scepticism.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0342240