Narativní způsoby v české próze 19. století

0566310 - ÚČL 2023 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Jedličková, Alice - Fedrová, Stanislava - Fonioková, Zuzana - Hrbata, Zdeněk - Charypar, Michal - Koten, Jiří - Piorecká, Kateřina - Šidák, Pavel - Změlík, Richard
Narativní způsoby v české próze 19. století.
[Narrative modes in Czech 19th century fiction.]
Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR: Praha: Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, 2022. 540 s. ISBN 978-80-7658-055-8; ISBN 978-80-246-5453-9; ISBN 978-80-7658-056-5; ISBN 978-80-246-5455-3
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA18-04420S
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: narrative modes * Czech 19th century fiction * narratorial authority * character speech * narratorial comment * plot * description * narrative temporality * narrative perspective
Obor OECD: Literary theory
https://karolinum.cz/knihy/jedlickova-narativni-zpusoby-v-ceske-proze-19-stoleti-27848

Kolektivní monografie je prvním soustavnějším průzkumem vlastností českého vyprávění v průřezu žánrovým polem a několika desetiletími 19. století. Její metodologie, diachronní poetika vyprávění, odpovídá na jeden z požadavků současné naratologie: totiž respektovat historicitu narativů a interpretovat je v kontextu dobových kulturních norem a komunikační praxe. Nástroje analýzy jsou proto odvozeny od těch vlastností vyprávění, které se pro poznání jeho dějin potvrdily jako opravdu podstatné. Zaostřit na strategie ustavující vypravěčskou autoritu se tak ukázalo jako účelnější než vyjít z typologie vypravěčů. Sledovat, která postava, kdy a o čem mluví a jak se o podání událostí dělí s vypravěčem, bylo užitečnější než zaměřit se jako obvykle na přechody mezi řečovými pásmy. Stejně tak bylo vhodnější identifikovat kulturní normy jako parametry vymezující obsah popisu, který pak určuje i jeho vnitřní logiku – než rozhodovat, zda je popis statický, nebo dynamizovaný. V jednotlivých kapitolách se čtenář setká s díly prozaiků považovaných dodnes za přední reprezentanty celého období, jako jsou Božena Němcová či Alois Jirásek, ale i s tvorbou autorů, kteří zajišťovali stabilní a čtenářsky vděčné zázemí literární komunikace jako František Pravda či Prokop Chocholoušek. Provázání jednotlivých kapitol dovoluje předvést táž díla z různých perspektiv a zvýraznit tak spolupůsobení i kontraproduktivitu narativních způsobů.

This collective monograph presents the first systematic inquiry into the features of Czech 19th century narrative in a survey encompassing a wide generic span of fiction in the course of several decades. The methodology, diachronic poetics of narrative, meets one of the crucial demands of recent narratology: to respect the historicity of narrative, and to interpret it in the context of cultural norms and communicational practices of the period in question. Thus, the analytic tools employed here are derived from such qualities of historical narratives that the authors were able to identify as substantial ones. As a result, it proved helpful to detect discursive strategies establishing narrative authority instead of applying a typology of narrators as usual. Rather than focusing on transitions between narrator and character speech it proved useful to follow the distribution of speech and narrative information. It also proved more efficient to identify cultural norms as parameters informing the logic of description rather than discerning static descriptions from dynamic ones. The analyses inhere both works of representatives of the whole period such as Božena Němcová or Alois Jirásek, and works of writers that provided a stable background of narrative production popular with the audiences, such as František Pravda or Prokop Chocholoušek. A system of references between the individual chapters makes it possible to display the same works from various perspectives, and to illuminate both positive and counterproductive interaction of narrative modes.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0337681