0564686 - ÚČL 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Iwashita, Daniela - Kořínková, Šárka
Práce na postupu – Puzzle. Jak nově objevené a složené rukopisy mění obraz Demlova díla.
[Work in progress – A jigsaw puzzle. How newly discovered and collated manuscripts change our image of Deml’s work.]
Česká literatura. Roč. 70, č. 5 (2022), s. 525-559. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA18-23843S
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Manuscripts * genesis of the work * chronology * Jakub Deml * critical edition
Obor OECD: Specific literatures
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
Web výsledku:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:fcc24607-05f9-490a-a387-0a0bac2b168aDOI: https://doi.org/10.51305/cl.2022.05.01

Studie pojednává o četných neznámých rukopisech a rukopisných variantách, které autorky identifikovaly a složily v neuspořádané části fondu Jakuba Demla v Literárním archivu PNP v Praze. Po seznámení se stavem rukopisného bádání a pracovním postupem studie podává přehled nálezů – jednak rukopisů či fragmentů asi sedmdesáti Demlových knih či jejich variant, jednak desítek textů nepublikovaných, zejména veršů, přednášek a kázání. Dále autorky objasňují, čím rukopisy, jež dokládají vědomou a detailní práci s texty už v předtiskové fázi, přispívají k poznání geneze díla: mj. mění představu o jeho žánrové a druhové skladbě, upřesňují informace o původu, autorství či spoluautorství nebo adresátech textů. Autorské změny jsou též ukazateli smyslu nebo citlivých bodů díla, v nichž autor obtížně hledá konečné vyjádření. Manuskripty rovněž nesou významné informace o složité chronologii díla. Autorky identifikují tři éry, v nichž mají rukopisy ve vztahu k publikacím rozdílnou funkci a váhu: 1. éra rukopisná a omezeně publikační (1896–1911), z níž pochází řada textů publikovaných později i texty nepublikované, 2. období převážně samostatného vydávání s minimem vnějších redakčních zásahů či jiných omezení a restrikcí (1912–1941), 3. druhá éra rukopisná, převážně nepublikační (1941–1961), kdy se rukopisy stávají hlavním médiem tvorby a dopisy poslední publikační alternativou i zdrojem autorizovaných textů poslední ruky.
V závěru se studie obrací k praktickým otázkám, zejména k dalšímu kritickému edičnímu uchopení celého díla. Porovnává přístup samizdatového Díla Jakuba Demla i vycházejících Sebraných spisů a dotkne se limitů druhé edice způsobených opominutím podstatné části Demlovy písemné pozůstalosti. Nakonec autorky navrhují obecný směr budoucího edičního řešení (digitální edice) i archivní inventarizace Demlova fondu v LA PNP jako celku.

This study deals with previously unknown manuscripts that the authors have identified and reassembled in an as yet unorganized section of the Jakub Deml fonds in the Museum of Czech Literature. These manuscripts, fragments and variants of some seventy books and dozens of unpublished texts make a significant contribution to our understanding of the genetics and meaning of the work as a whole. They alter our idea of its genre composition and testify to the complex, non-linear chronology of the work. The authors identify three periods in which Deml’s manuscripts have different functions: the first period involves manuscripts and to a limited extent publishing (1896–1911), the second period independent publishing (1912–1941), the third period is the second manuscript period (1941–1961), when manuscripts became the main medium. Subsequently the study comments on the possibilities of a critical
edition of the entire work.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0336805