První staročeský spor duše s tělem a pojetí spásy v kontextu středověké mariánské zbožnosti

0557193 - ÚČL 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Soukupová, Věra
První staročeský spor duše s tělem a pojetí spásy v kontextu středověké mariánské zbožnosti.
[The First Old Czech Body and Soul Debate and the Idea of Salvation in the Context of Devotion to the Virgin Mary.]
Listy filologické. Roč. 144, 3/4 (2021), s. 365-404. ISSN 0024-4457
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: body and soul debates * Processus Sathanae * Virgin Mary * intercession * emotions
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Pouze metadata
https://www.ics.cas.cz/casopisy/listy-filologicke/obsahy-vydanych-cisel

Spory duše s tělem byly rozšířeným žánrem středověké latinské i vernakulární literatury. V průběhu 14. století vznikly tři na sobě nezávislé staročeské spory. První z nich byl sepsán nejdříve ve 20. letech a v mnoha směrech vykazuje značnou originalitu. V rámci evropského korpusu sporů duše s tělem se pravděpodobně jedná o jediný případ, kde na spor navazuje soud nad duší za účasti Panny Marie a čtyř alegorických atributů Božích (Spravedlnosti, Pravdy, Milosrdenství a Pokoje). Zápis soudní scény je v jediném známém rukopise (Praha, Národní knihovna, XVII A 18) velice zmatený a závěr skladby není dochován vůbec. I přes tyto obtíže je podle mého soudu možné identifikovat její pramen – tzv. Mascaronovu redakci skladby Processus Sathanae, kde se objevuje velmi podobná kompoziční struktura. Obě skladby jsou postaveny na mimořádně propracovaném zapojení Panny Marie, které je v žánru sporu duše s tělem jedinečné. V některých sporech se sice objevují krátké invokace Panny Marie, v žádném jiném však Marie neobhajuje duši hříšníka proti Ježíšovi. Analýza působení Panny Marie v prvním sporu vykazuje značnou podobnost také se středověkými vyprávěními o zázracích, které měly doložit Mariinu neotřesitelnou moc. Báseň má silně lyrický charakter. Emočně zabarvené promluvy měly patrně posluchačstvu nebo čtenářům umožnit, aby se lépe identifikovali s hříšníkovou úctou k Panně Marii.

Debates between body and soul were a very widespread genre in Medieval Latin and vernacular literature. Three independent disputes were written in the Czech language in the fourteenth century. The first of these poems, composed at the earliest in the 1320s, is the most peculiar one in several senses. To the best of my knowledge, it is the only example within the European corpus where the body and soul debate is followed by an account of the soul’s judgement in the presence of the Virgin Mary and the four allegorical attributes of God (Justice, Truth, Mercy, Peace). Unfortunately, part of the judgment scene is seriously corrupted in the manuscript (Prague, National Library, XVII A 18) and the end of the poem is missing. With no other manuscript witness, it is of course difficult to draw any firm conclusions. The study argues, however, that the source of this scene was the so-called “Mascaron-redaction” of the Processus Sathanae where a similar compositional structure is found. The Virgin Mary’s involvement in the first Old Czech body and soul debate distinguishes this composition from most others in the genre. Indeed, while short invocations of Mary were inserted in some of these debates, in no other is her agency so powerful as to act in favour of the sinner’s soul against Jesus’ view. The analysis of Virgin Mary’s agency shows a close similarity to miracle stories which were to manifest her supreme powers. The poem is characterized by lyricism and an emphasis on emotionally charged speech. It could function then as an invitation for the public to identify with the sinner’s adoration of the Virgin Mary.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0331260