Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického

0547867 - ÚČL 2022 RIV CZ cze K - Konferenční příspěvek (tuzemská konf.)
Hrdina, Martin
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického.
[The poet’s window into time. Boredom as a suppressed agent of the artistic maturation of Jaroslav Vrchlický.]
Od práce k zábavě: volný čas v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2021 - (Bendová, E.; Hojda, Z.), s. 31-41. ISBN 978-80-200-3217-1.
[Od práce k zábavě: volný čas v české kultuře 19. století. Plzeň (CZ), 20.02.2020-22.02.2020]
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: boredom * pessimism * melancholy * Jaroslav Vrchlický * Rok na jihu
Obor OECD: Specific literatures

Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby (zejména nevydané básně Spleen a ideál) uvažuje o zásadní roli nudy při dozrávání Vrchlického jako člověka i tvůrce, zvláště při formulaci známého programu epopejní tvorby, který byl hlavním uměleckým výtěžkem jeho pobytu v Itálii. S oporou v Simmelově interpretaci díla Arthura Schopenhauera, jehož pesimistický pohled na svět Vrchlický odmítal, se epopejní gesto Vrchlického ukazuje jako možný způsob překonávání spleenu, jemuž byl vystaven jako člověk moderní doby.

The work focuses on the circumstances of the time that poet and translator Jaroslav Vrchlický spent in Italy in the summer of 1875. Based on Vrchlický’s journal entries, correspondence and literary works of the time (especially unpublished poems Spleen and Ideal), the author considers the fundamental role of boredom at a time when Vrchlický was coming of age as a person and a creator. He focuses especially on the period during the formulation of the well-known program of the epic, which was the main artistic output of his stay in Italy. With support from Simmel’s interpretation of the work of Arthur Schopenhauer whose pessimistic view of the world Vrchlický rejected, Vrchlický’s epic gesture appears to be a possible method for overcoming melancholy, which he faced as a modern person.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0324032