Faktory ovlivňující proces rozhodování o péči v závěru života u hospitalizovaných pacientů

0547259 - ÚSP 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Slezáčková, A. - Dvořáčková, K. - Kopecký, O. - Rusinová, K. - Sláma, O. - Černý, David - Doležal, Adam - Doležal, Tomáš - Zvoníček, V. - Čermáková, L. - Vysočanová, P. - Kabelka, L. - Kuře, J.
Faktory ovlivňující proces rozhodování o péči v závěru života u hospitalizovaných pacientů.
[Factors influencing the end-of-life decisionmaking process about care in hospitalized patients.]
Časopis lékařů českých. Roč. 160, č. 5 (2021), s. 176-184. ISSN 0008-7335
Grant CEP: GA TA ČR(CZ) TL02000360
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: end of life * end of life care * communication * advance directives * decision making * patient preferences * death * ethics
Obor OECD: Law
Způsob publikování: Pouze metadata

Kvalita péče v závěru života hospitalizovaných je v českém prostředí zatím málo prozkoumané téma. Cílem studie bylo zmapovat proces rozhodování o péči v závěru života pacientů ve vybraných českých zdravotnických zařízeních. Byly zahrnuty údaje získané ze zdravotnické dokumentace 240 zemřelých (průměrný věk 76,9 let, 41,6 % žen). Výzkumný soubor lékařů, kteří se vyjadřovali k rozhodování o péči v závěru života u těchto pacientů, tvořilo 369 lékařů (průměrný věk 35,9 let, 61 % žen). Výsledky poukázaly na přetrvávající rezervy v písemném zaznamenávání rozvahy o cílech péče, prognózy a případném rozhodnutí o limitaci péče. Lékaři limitují zdravotní péči primárně na základě konsensu mezi lékaři, pacient většinou není do procesu rozhodování přizván. Preference pacientů pro období závěru života nejsou ve většině případů zjišťovány, případně je tato otázka odkládána. Institut dříve vysloveného přání se ve zkoumaném souboru neobjevil. Rozhodování o péči v závěru života se většinou odehrává bez znalosti hodnot a preferencí pacientů. Výstupy svědčí o potřebě zkvalitnění profesní přípravy lékařů a mediků, jež by měla kromě budování odborných kompetencí zahrnovat nácvik efektivní komunikace s pacienty v závěru života.

The quality of end-of-life care of hospitalized patients is an important topic, but so far little explored in the Czech Republic. The aim of this study was to map the factors influencing the end-of-life care decisionmaking process in selected Czech hospitals and to describe it based on data from medical records and from the perspective of a doctor. The research included data obtained from the medical records of 240 deceased patients (mean age 76.9 years, 41.6% women). The research sample of medical doctors who commented on the decision-making about end-of-life care for these patients consisted of 369 physicians (mean age 35.9 years, 61% women). The results pointed to persistent deficiencies in the written recording of the care goals, prognosis, and possible decision to limit care. Medical doctors limit health care primarily based on consensus among physicians, the patient is usually not invited to the decision-making process. Patient preferences for the end-of-life period are in most cases not ascertained or this question is postponed. The institute of a previously stated wish did not appear in the examined group at all. It can be concluded that decisions about end-of-life care usually take place without knowledge of patients' values and preferences. The results indicate the need to improve the training of doctors and medical students, which should, in addition to building professional competencies, include training in effective communication with patients at the end of life.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0323537