Sinuhet za mřížemi. K osudům jednoho překladu a životnímu příběhu překladatelky Marty Hellmuthové

0543612 - ÚČL 2022 CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Loučová, Petra
Sinuhet za mřížemi. K osudům jednoho překladu a životnímu příběhu překladatelky Marty Hellmuthové.
[Sinuhet behind Bars. The Fate of one Translation and the Life Story of its Translator, Marta Hellmuthová.]
Securitas imperii. Roč. 38, č. 1 (2021), s. 10-69. ISSN 1804-1612
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Marta Hellmuthová * Mika Waltari * The Egyptian * translation * prison * Czechoslovak‑Finnish relations * cultural policy * communism
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://securitas-imperii-journal.com/wp-content/uploads/2021/06/studie_Loucova.pdf

Studie představuje profesní a životní příběh překladatelky Marty Hellmuthové (1917–1988), a to jednak v kontextu kulturních a politických dějin, jednak jako příspěvek k tzv. translator studies. Vzdělaná a jazykově nadaná manželka diplomata se rozhodla naučit finsky, aby zpřístupnila českým čtenářům román Miky Waltariho Egypťan Sinuhet. Díky archivnímu bádání se podařilo vypátrat, že překlad jedné z dosud nejpopulárnějších knih v České republice vznikal částečně na konci 50. let za mřížemi v nápravně pracovním táboře Pardubice, kde byla Hellmuthová nespravedlivě vězněna. Zatímco léta 50. a 60. pro ni byla obdobím, kdy si musela složitě vydobýt svou překladatelskou pozici, léta tzv. normalizace, která přinesla výrazný rozvoj československo‑finských vztahů, posílila její postavení coby Waltariho „dvorní překladatelky“, potažmo vážené překladatelky z finštiny, v niž díky svému odhodlání, pracovnímu nasazení a vysoké kvalitě překladů, ale zřejmě i dobrým vztahům s diplomatickými zástupci Finska dospěla.

This study introduces the professional and life story of translator Marta Hellmuthová (1917–1988), both in the context of cultural and political history and as a contribution to translator studies. Hellmuthová, the educated and linguistically gifted wife of a diplomat, decided to learn Finnish in order to make Mika Waltari’s novel The Egyptian available to Czech readers. Thanks to archival research, it was discovered that the translation of one of the most popular books in the Czech Republic was partly done in the late 1950s behind the bars of the Pardubice correctional labor camp, where Hellmuthová had been unfairly imprisoned. While the 1950s and 1960s were a period in which she struggled to establish her position as a translator, the years of so‑called normalization, which brought significant progress in Czechoslovak‑Finnish relations, strengthened her reputation and allowed her to become Waltari’s “sole translator”. At the same time, thanks not only to her determination, hard work, and high‑quality translations but probably also to her good relations with the diplomatic corps of Finland, she became a recognized translator from Finnish.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0320800