Opisuji doslova. Strategie využití citace z archivních dokumentů v sedmém životopise Oty Filipa

0540147 - ÚČL 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Gnot, Anna
Opisuji doslova. Strategie využití citace z archivních dokumentů v sedmém životopise Oty Filipa.
[Transcribing word for word. Strategies for using citations from archival documents in the seventh biography of Ota Filip.]
Česká literatura. Roč. 68, č. 6 (2020), s. 655-676. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Ota Filip * autobiography * archive documents * State Security * quotation * literary communication * Sedmý životopis (Seventh Autobiography)
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:44a103dc-b9c8-480d-a712-57103138838e?article=uuid:b91e8d81-8afd-4ce6-b274-016cb9117dc8

V románu Sedmý životopis spisovatel Ota Filip vytvořil pestrou škálu strategií citace z archivních dokumentů, pocházejících z Archivu bezpečnostních složek. Spisovatel chtěl reagovat na veřejné obvinění z kolaborace s agenty vojenské rozvědky v 50. letech, kdy udal plán útěku svých kolegů do Západního Německa. Koncem 90. let zveřejnění tohoto faktu vedlo do sebevražedné smrti spisovatelova syna a jeho samého donutilo ke uměleckému vyjádření v podobě románu, ve kterém se autor smiřuje se svou tíhou. Prostřednictvím strategie citace spisovatel získal možnost přehodnocení minulých událostí z perspektivy své stávající situace pro účely sledování svého osobního a uměleckého vývoje a redefinování své identity po sledu traumatických zkušeností. Citace zároveň umožnuje sledování postupného propojování jednotlivých autobiografických motivů ve větší struktury a pozorování fungujících mezi nimi vztahů, což v širším kontextu poskytuje možnost stavění autobiografického prostoru spisovatelova díla. Ústředním procesem v tom kontextu je vývoj literární komunikace mezi autorem a čtenářem jeho románu. Pro prvního se text stává příležitosti sdělování jeho osobní zkušeností a pozorování, jakým způsobem ovlivňuje to konfrontaci s problematickou minulosti. Hlavním účelem studie je prezentace ústředních strategií citace z archivních dokumentů v Sedmém životopisu. Autorka studie klade zvláštní důraz na význam použití citace v oblasti popisu vztahů mezi skutečným autorem literárního textu a agenty vedoucí jeho vyšetřování v minulosti a skutečnosti, jak disproporce v přístupu k zdrojovým materiálům na straně čtenáře románu ovlivňuje proces literární komunikace. Finálním výsledkem vedených analytických činností ve zmíněném kontextu je širší představa o spisovatelových metodách a postupech vyrovnání se se svou zkušeností.

In the novel Seventh Autobiography, writer Ota Filip established a wide range of strategies for using quotes from archival documents from the State Security Archive. The writer attempted to respond to public accusations of his collaboration with agents of Czechoslovak military intelligence in the 1950s when he betrayed his colleagues who were planning to escape to West Germany. In the late nineties this scandal led to the writer’s son’s suicide and forced Filip to write his autobiographical novel to deal with the burden of guilt. By using this quotation strategy the writer was able to reassess past events from the perspective of his current position to follow his personal and artistic development and redefine his identity following this chain of traumatic experiences. Quotation also allows us to follow the gradual interlinking of individual autobiographical motifs in wider structures and to observe the relations functioning between them, which enable the autobiographical space of the writer’s literary work to be established. An important and simultaneous process in this context is the development of literary communication between the writer and the recipient of his novel. For the first one, this is an opportunity to share his personal experience and observe how it influences the process of dealing with the problematic past. The main goal of the article is to present the essential strategies for quoting from archival documents in the text of Seventh Autobiography. The author of the study particularly emphasizes the influence of quotation in the field of relations between the actual author of the literary text and the agents holding his security files in the past and the way the disproportion in accessibility of source material on the part of the recipient of the novel influences the process of literary communication. The final result of conducting analytical activities in these fields creates a broader picture of the writer’s methods for dealing with his experiences.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0317790