0537187 - ÚČL 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Trávníček, Jiří - Nieć, G.
Čtenářská kultura. Pokus o vymezení.
[Reading culture. An attempted definition.]
Česká literatura. Roč. 68, č. 5 (2020), s. 573-591. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA MŠMT(CZ) EF16_013/0001743
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: reading culture * digital era * reading
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
Web výsledku:
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:11a2210d-abb0-4566-ba85-9c4f94792a8c?article=uuid:a0a3e1ae-8834-41a7-9c4d-d1243d0d6d0c

Tato studie se zaměřuje na koncept kultury čtení. Autoři se pokoušejí definovat jeho obsah a rozsah, přičemž jej zasazují do kontextu současných problémů (jako je digitální revoluce). Rovněž berou v úvahu klíčové stálé myšlenky spojené s pojmy „čtenář“ a „čtení“, přičemž věnují zvláštní pozornost opozici empirického čtenáře a modelového čtenáře. Svou koncepci kultury čtení také zakládají na kritickém srovnání s takovými souvisejícími koncepty, jako je knižní kultura, písemná kultura, literární kultura a mediální kultura, přičemž se zaměřují na samotný koncept kultury, zejména na to, proč se pro ni rozhodli, jak by kultura mohla dokonce považováno - ve smyslu britských kulturních studií - za cokoli, co je sdělováno (číst), a nikoli pouze produkováno (psáno). Kultura tedy zahrnuje oběh, rozsah, rozsah a celý ekosystém vztahů a jejich médií. Je to sféra významu, která je přijímána, a nikoli pouze emitována. Jeden z rysů kultury čtení - podle autorů - zahrnuje ne zcela přímé hledání stop / svědectví, takže autoři předkládají tabulku zobrazující jednotlivé stopy / svědectví klasifikované od přímých empirických důkazů po zcela nepřímé. Za hlavní výhodu konceptu kultury čtení čtenáři považují to, že integruje všechny činnosti spojené s recepcí (přímé i zprostředkované, jasné a sporné, úplné i částečné), takže představuje celou škálu osobních výpovědí, statistických údajů údaje, instituce jako škola a cenzura, knižní trh a veřejné knihovny, diskurz o čtení, čtenářská ikonografie a tak dále.

This study focuses on the concept of reading culture. The authors attempt to define its content and scope, while setting it within the context of contemporary issues (such as the digital revolution). They also take account of the key fixed ideas associated with the “reader” and “reading” concepts, while paying specific attention to the opposition of the empirical reader and model reader. They also base their conception of reading culture on a critical comparison with such associated concepts as book culture, written culture, literary culture and media culture, while focusing on the concept of culture itself, particularly on why they have decided on it, as culture might even be considered — in the sense of British cultural studies — to be anything that is communicated (read), and not just produced (written). Hence culture involves the circulation, range, extent and the entire ecosystem of relations and their media. It is the sphere of meaning that is received and not just emitted. One of the features of reading culture — according to the authors — involves the not entirely straightforward search for trace /testimonies, so the authors present a table showing individual trace /testimonies classified from direct empirical proofs to quite indirect ones. The main advantage of the reading culture concept is considered by the authors to be that it integrates all the activities associated with reception (direct and mediated, clear and disputed, complete and partial), so that it presents the entire range of personal testimonies, statistical data, institutions such as school and censorship, the book market and public libraries, discourse on reading, reader iconography and so forth.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0314930