Justus et Bonus: Ad honorem Jiří Beneš: křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského

0533563 - FLÚ 2021 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Kocánová, Barbora
Aestus. V noci deštík. K meteorologickým záznamům Jana Strialia z Pomnouše.
[Aestus. V noci deštík. On meteorological records by Jan Strialius of Pomnouš.]
Justus et Bonus: Ad honorem Jiří Beneš: křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského. Praha: Filosofia, 2020 - (Podavka, O.), s. 175-194. ISBN 978-80-7007-630-9
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-03834S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Jan Strialius z Pomnouše * Daily Meteorological Observations * Latin * Weather * History of Meteorology * Meteorological Terminology * Wittenberg Meteorology
Obor OECD: 6.5 Other Humanities and the Arts

Jan Strialius z Pomnouše (1535/1536–1582) zaznamenával počasí a další události rodinného a společenského života do efemerid po dobu téměř 25 let. Pro zápis povětrnostních podmínek, jimž věnoval obzvláštní pozornost, používá velkou škálu termínů, od běžných českých slov po odborné latinské výrazy řeckého původu. Snaží se co nejvěrněji zachytit pozorované jevy, které byly spojovány s účinkem nebeských těles a s určitými momenty v roce (vyjádřenými některým svátkem či východem nebo západem souhvězdí) a které i samy byly nebo mohly být předzvěstí dalších událostí. Na jeho poznámkách lze sledovat tehdejší meteorologické představy, které byly u Strialia výrazně ovlivněny vitemberským učením, v němž meteorologické jevy oproti Aristotelově meteorologii vystupují také v roli předzvěstí budoucích událostí. Zatímco o běžných jevech, jako je déšť či mráz, a o obecném povětrnostním charakteru dne Strialius referuje střídavě v češtině a latině (ojediněle v němčině), jevy, kterým byl přikládán větší význam a které chtěl více zkoumat, např. polární záře, komety, ale i vichřice, duhy (včetně bílé duhy) nebo halové jevy, zaznamenává vesměs v latině. Strialiův odborný zájem o počasí dokládá v neposlední řadě výtisk komentáře Jakoba Milicha ke druhé knize encyklopedie Naturalis historia Plinia Staršího, na jejímž základě se ve Strialiově době meteorologie ve Vitemberku vyučovala a který si Strialius bohatě opoznámkoval. Strialiovy záznamy a komentáře stran počasí jsou tak zajímavé nejen z hlediska obsažených klimatických údajů, ale též z hlediska filologie a dějin meteorologie.

Jan Strialius of Pomnouš (1535/1536–1582) recorded the weather and additional events in the family and social life in an ephemeris over a period of almost 25 years. In the meteorological notes he employed a wide range of terms, from regular Czech words to specialized Latin phrases of Greek origin. He tried to record as faithfully as possible the observed phenomena, which were linked with the effect of heavenly bodies and with certain moments in the year (certain feast days or the rising and setting of the constellations) and which on their own were or could be portents of further events. Strialius’s meteorological views were markedly influenced by the Wittenberg teachings, where meteorological phenomena are also presented, in contrast to Aristotle’s meteorology, in the role of prophecies about future events. While in regular phenomena, such as rain or frost and the general weather character of the day, Strialius provides his account alternately in Czech and Latin (only occasionally in German), phenomena, which were attributed a greater importance and which he wanted to explore in more detail, for example, the polar lights, comets as well as gales, rainbows (including white rainbows) or halo phenomena, were recorded primarily in Latin. The specialised interest of Strialius in the weather is also testified to by an early printed book from his own library containing the commentary by Jacob Milich to the second book of the encyclopedia Naturalis Historia by Pliny the Elder, which was the basis for the teaching of meteorology in Wittenberg in Strialius’s day and which he also richly made notes in. Strialius’s records and commentaries on the weather are therefore of interest not only from the perspective of the climatic data contained therein, but also from the perspective of philology and the history of meteorology.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0311959