Za obrysy média. Literatura a medialita

0533151 - ÚČL 2021 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Müller, Richard - Chudý, Tomáš - Jedličková, Alice - Fedrová, Stanislava - Šebek, Josef - Šidák, Pavel - Vojvodík, J. - Petříček, M. - Ritter, M.
Za obrysy média. Literatura a medialita.
[The Emerging Contours of the Medium. Literature and Mediality.]
Praha: Karolinum: Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2020. 666 s. ISBN 978-80-246-4688-6; ISBN 978-80-7658-005-3
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA16-11101S
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: history of literary studies * medium * media studies * media science * intermediality * media philosophy * systems theory and medium * media semiotics * cultural critique and the media * media anthropology * picture/image theory * theory of technics * media blindness
Obor OECD: Specific literatures

Kniha Za obrysy média. Literatura a medialita vysvětluje, proč je literatura – a v jakém smyslu – také médiem, „starým médiem“ mezi jinými médii a proč koncept médií nelze omezit ani na masová média, ani na technická či nová média, ani naopak pouze na literaturu a umění. Východiskem přístupu je dlouhodobá latence pojmu „média“ v reflexi slovesnosti a umění i literární vědě. Devět autorů a autorek odkrývá příčiny této slepé skvrny a předkládá „genealogii média“, tedy vývoj pojmu médium od latence k dominanci. Různé aspekty dlouhého procesu mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy tak vystupují na povrch. Tento proces jde pak ruku v ruce se zdánlivým zastaráváním literatury (a jejího studia) tváří v tvář neúprosné evoluci techniky. Zkoumána jsou přitom možná vymezení „média“ z pohledu několika disciplín a oblastí. K těm patří mj. sémiotika, intermediální studia, dějiny a teorie techniky, mediální teorie a mediální filosofie, teorie obrazu, kulturní kritika nebo teorie systémů. Kniha tak mnohostranně rozvíjí východiska pro uvedení literární a mediální vědy na společný základ.

The primary ambition of this book is to establish the theoretical foundations for the integration of literary and media studies. The first step of our enquiry is to outline a genealogy of the concept of medium. As we argue, however, such genealogy cannot be separated from the “evolution” of media. The book comprises thirteen chapters divided into three sections, together with a collectively written conclusion. The first section asks some fundamental questions about the genealogical definition of medium – means, instrument, environment – and the conceptualization of media evolution. A more general understanding of mediality becomes revealed: mediality as something uncovered only when that which was beyond the threshold of perception or signification becomes perceivable. The perspective of the prehistory of media thinking is applied to two relevant fields of Czech literary theory and aesthetics, including the Prague School of Structuralism. The second section develops the perspectives of media philosophy and media anthropology. The third section shows how a number of tensions in the mediality concept has become apparent over the course of its gradual emergence: the instrumental vs environmental understanding of the “medium”, regard for media ontology vs respect for media specificity (the different paradigms of systems theory and intermediality theory are analyzed in separate chapters), technologics vs anthropologics. The historical and cultural turn, as it occurred within semiotics, provides an important context for explaining the cultural-semiotic significance of the incompatibility of differently constructed codes, channels and orientations of communication. The main focus of this section becomes the way media provide the ground for making general medial phenomena visible as they arise either between media, in their synergy or discrepancies, between media artefacts or between man and the apparatus.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0312013