Justus et Bonus: Ad honorem Jiří Beneš: křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského

0532727 - FLÚ 2021 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Bažant, Jan
O sochách v antice, byzantské říši a raně středověké západní Evropě.
[On the Sculptures in the Classical Antiquity, Byzantine Empire and the Early Medieval Western Europe.]
Justus et Bonus: Ad honorem Jiří Beneš: křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského. Praha: Filosofia, 2020 - (Podavka, O.), s. 31-53. ISBN 978-80-7007-630-9
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/11
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: sculptures * classical tradition * Late Antiquity * Middle Ages * Christianity
Obor OECD: Arts, Art history

Jedním z atributů antické kultury byly sochy, které začaly být vnímány v raně křesťanském prostředí jednoznačně negativně. Vztah mezi sochou a tím, co zobrazuje, však raně křesťanští autoři převzali od svých pohanských předchůdců. Tento vztah byl chápán jinak než dnes. Od italské renesance jsou sochy především umělecká díla. Pokud se týče jejich tvarů, sochy vypadají více méně jako jejich modely. V antickém Řecku a Římu však byly sochy především kultovními předměty. Pokud se týče jejich podoby, nevypadaly jako zobrazené božstvo, ale byly s ním propojeny. Po nástupu křesťanství, sochy byly odmítány a k jejich rehabilitaci došlo až v karolinské epoše. Jak lze očekávat, autoři karolinské epochy se dívali na sochy stejně jako v antickém Řecku a Římu.

Sculptures, one of the attributes of classical Greek-Roman culture, began to be perceived purely negatively in the early Christian environment. It can be assumed, however, that the concept of the relationship of the sculpture to that which was depicted remained without changes to the Greek-Roman tradition. This differed essentially from how we perceive sculptures and paintings nowadays. Since the Italian Renaissance, the sculptures have been first and foremost a work of art. As concerns their shape, they look like a depicted being or represent it in some way. Sculptures were primarily a cult object in classical Greece and Rome. As concerns their shape, they did not look like a depicted god, but were interwoven with it. After the onset of Christianity, sculptures were rejected, only to be rehabilitated in the Carolingian Empire. As is to be expected, Carolingians comprehended sculptures in the same manner as ancient Greeks and Romans did.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0311187