Moderní doktrína politické otázky v USA: příběh, v němž stále nepadlo poslední slovo

0504206 - ÚSP 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Malíř, Jan
Moderní doktrína politické otázky v USA: příběh, v němž stále nepadlo poslední slovo.
[Modern Political Question Doctrine in the USA: A Story in Which the Final Word Has Not Been Spoken Yet.]
Jurisprudence. Roč. 28, č. 1 (2019), s. 1-18. ISSN 1802-3843
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-08176S
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: justiciability * USA * political question doctrine * evolution of modern doctrine * judicial supremacy * judicial self-restraint * persistence
Obor OECD: Law
Způsob publikování: Pouze metadata

Nástup moderní doktríny politické otázky je úzce spojen s Nejvyšším soudem E. Warrena, který se v rozsudku Baker v. Carr pokusil dát doktríně politické otázky mnohem pevnější mantinely než předtím a v zájmu prosazování soudcovské nadřazenosti omezit zejména ty větve doktríny, které byly odůvodňovány imperativy soudcovské obezřetnosti. Ani o téměř šest desetiletí později však doktrína politické otázky nevyhasla a zachovává si v ústavním systému USA své místo, a to v tak významných záležitostech, jakými jsou spory o národní bezpečnost, zahraniční politiku, gerrymandering nebo změny Ústavy. Ač názor na přesné odůvodnění doktríny a její uplatňování je ve světle nejednoznačné judikatury federálních soudů předmětem sporů a debat, lze tyto pochybnosti považovat za přímý odraz povahy celé doktríny, která je „více právně-politickým nástrojem než principiálním standardem“. Jisté je, že ani po rozsudku Zivotofsky I ještě v historii doktríny nepadlo poslední slovo.

The rise of the modern political question doctrine is closely linked to the E. Warren Supreme Court which, in Baker v. Carr case, made an attempt to circumscribe the doctrine to an unprecedented extend and, in the aspiration to judicial supremacy, to limit especially those lines of the doctrine which had been justified by the imperatives of judicial prudence. Nearly 6 decades later, however, the doctrine has not become extinct and has retained a place in the US constitutional system, including disputes from such important areas as policy of national security, foreign policy, gerrymandering or constitutional amendments. Although, in the light of ambiguous case-law of the federal judiciary, the precise justification of the doctrine and its appplication remain to be the subject of controversies and debates as 'more a political tool than a principled standard'. Even after Zivotofsky I judgement, there can be no doubt that, yet, the final word has not been pronounced in the history of the doctrine.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0295888