Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře

0494726 - ÚČL 2019 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Matonoha, Jan
Zvíře: radikální jinakost, či radikální příbuznost?
[Animal: Radical Otherness, or Radical Contingency, Closeness and Proximity?]
Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře. Olomouc: Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2017 - (Hrabal, J.), s. 9-16. ISBN 978-80-87895-94-8
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: (non-human) animal studies * radical otherness of animals vis a vis humans * radical proximity of animals vis a vis humans * world literature * Czech literature
Obor OECD: Specific literatures

Studie rozvažuje, zda je možné na zvířata (v rámci studia zvířat nazývaná též non-lidská zvířata, naznačujíce skutečnost, že lidé jsou také zvířaty a měla by tak být též nazývána lidská zvířata) nahlížet jakožto na radikálně jiná a odlišná nežli lidé (přístup Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho z poloviny sedmdesátých a začátku osmdesátých let), nebo zda jsou naopak radikálně příbuzná či je mezi nimi jen pozvolný přechod (přístup prosazovaný v novějších pracích např. u Donny Haraway či Cary Wolfea). Studie se poté věnuje literatuře, zejména (avšak nikoli výhradně) české: nejprve se krátce zastavuje u autorů jako John Donne, Jorge Louis Borges či J. M. Coetzee, podrobněji pak sleduje příklady autorů české literatury. Zde lze postavit do jisté míry do protikladu, domnívá se autor studie, autory (v obou případech tematizující otázku zvířat velmi často), kteří jsou co do daného tématu zajímaví a vyzývají k dalšímu přemýšlení (tak u Jaroslava Haška či Bohumila Hrabala) na jedné straně, z druhé strany pak ty, kteří se v dílech daných autorů objevují sice opakovaně, avšak v poměrně tradičním modu (Karel Čapek či Milan Kundera).

The paper focuses on the debate whether animals (in animal studies also referred to as non-human animals, implying and stressing that humans are animals as well and should be referred to as human animals) can be seen as radically different and other than humans (as Gilles Deleuze and Félix Guattari approach stressed in seventies and early eighties) or if they are, in contrast, in close proximity and radical contiguity with them (an approach exemplified more recently for instance by authors such as Donna Haraway and Cary Wolfe). The paper then proceeds to the debate on literature, especially (but not only) Czech one: while taking a brief note of authors such as John Donne, Jorge Louis Borges or J. M. Coetzee, the topic is discussed in more detail using examples of Czech literature of authors where the topic of animals appears and re-surfaces quite frequently, confronting an interestingly challenging ones (as in the case of Jaroslav Hašek or Bohumil Hrabal) with that perceived as significant and frequently appearing yet rather conventional ones (Karel Čapek and Milan Kundera).
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0288297