Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu: kompromis mezi soudním přezkumem a politikou

0489193 - ÚSP 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Malíř, Jan
Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu: kompromis mezi soudním přezkumem a politikou.
[Actes de gouvernement in Contemporary French Law: A Compromise between Judicial Review and Politics.]
Právník. Roč. 157, č. 2 (2018), s. 89-114. ISSN 0231-6625
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-08176S
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: actes de gouvernement * France * judicial review
Obor OECD: Law

Ač v minulých desetiletích došlo v západním světě k masivnímu nárůstu soudního přezkumu, existují země, kde je soudní přezkum stále omezen politickými limity. Dost překvapivě jsou mezi těmito zeměmi i ty, kde mají svůj původ soudobé modely soudního přezkumu. To je i případ Francie, jejíž koncept actes de gouvernement je zřejmě nejznámějším příkladem politických limitů soudního přezkumu v kontinentální Evropě. Koncept se vyvinul v 1. polovině 19. století v judikatuře Conseil d’Etat jako projev její sebezdrženlivosti ve vztahu k vysoce politizovaným problémům (např. vyrovnání se s napoleonskou minulostí nebo koloniální expanze). Po zásadní redefinici z roku 1875 (ústup od raison d’Etat jako jejího hlavního ospravedlnění) je koncept od té doby integrální součástí francouzského veřejného práva. Téměř 200 let od svého vzniku si koncept zachovává svou vitalitu, ač se pravidelně předpovídá, že vyhasne, a je kritizován jako anachronismus neslučitelný s principy právního státu. Ač je vysvětlován různými způsoby, zdá se, že koncept s sebou skutečně nese meritorní nepřezkoumatelnost aktů, na které se vztahuje.

Although the recent decades have been marked by the mass expansion of judicial review in the Western world, there are countries where judicial review is still subject to political limits. Surprisingly enough, these countries include those where the
contemporary models of judicial review originate. This is true about France whose notion of “actes de gouvernment” is probably the most famous example of the political limits of judicial review in continental Europe. The notion developed in the case-law of Conseil d’Etat as an expression of its self-restraint with respect to highly politicized issues (such as coping with the Napoleonic past or the colonial expansion) in the 1st half of the 19th century. Substantially redefined in 1875 (departure from the raison d´Etat principle as its principal justification), the notion has been the integral part of the French public law ever since. Nearly 200 years since its inception, the notion still retains its vitality although regularly predicted to disappear and criticized as anachronism incompatible with the rule of law principles. Even though explained in several ways, the notion seems to imply non-justiciability of the acts which it covers indeed.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0283652