Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové

0467121 - ÚČL 2017 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Hesová, Petra - Vaněk, V.
Utopie lásky, průmyslu a poznání: ideály české společnosti uprostřed 19. století.
[Utopia of love, industry and knowledge: the ideals of Czech society in the middle of the 19th century.]
Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016 - (Bílek, P.; Procházka, M.; Wiendl, J.), s. 89-102. Varia, 51. ISBN 978-80-7308-681-7
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: literary history * 19th century * utopia * Czech society
Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize

Kapitola nazvaná Utopie lásky, průmyslu a poznání (Ideály české společnosti uprostřed 19. století) autorské dvojice literárních historiků Petry Hesové a Václava Vaňka se zaměřuje zejména na situaci čtyřicátých let 19. století, která byla dobou, kdy se zrodila budoucnost české společnosti v tom smyslu, že se v ní poprvé setkáváme s otázkami po smyslu existence českého národa a po cílech, k nimž směřuje. Jako odpovědi na tyto otázky se objevují první teoretické projekty a projekce budoucnosti, ovšem vymezené vždy rámcem oborovým (K. S. Amerling, J. E. Purkyně) nebo ideovým (F. M. Klácel, K. Sabina, A. Smetana). S neurčitostí těchto představ kontrastuje Bolzanův traktát O nejlepším státě, jehož působnost v českém prostředí však byla značně omezená. Autoři konstatují, že projevy utopismu v české společnosti přetrvaly rok 1848 a v beletristické stylizaci (J. J. Kolár, K. Sabina) se s nimi setkáváme až do počátku šedesátých let, kdy česká společnost získala prostor pro samostatné politické formulování své budoucnosti.

The chapter focuses especially on the situation in the 1840s, which was a period when the idea of the future of Czech society emerged. For the first time, questions concerning the meaning of existence of the Czech nation and goals towards which it proceeded were being asked. First theoretical projects and projections of future came into existence at this point (Amerling, Purkyně, Klácel, Smetana). The vagueness of these ideas was in stark contrast with Bolzano's treatise On the Best State; however, the influence of this essay in the Czech environment was very limited. In spite of their shortcomings and limitations, manifestations of utopianism in the Czech society survived the year 1848 and in fictional stylisation (Kolár, Sabina), we encounter them up to the early 1860s, when Czech society gained space for independent political formulations of its future.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0265251