K otázkám některých základních lidských práv a svobod v souvislosti s právní ochranou biometrických údajů

0466588 - ÚSP 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Güttler, Vojen - Matejka, Ján
K otázkám některých základních lidských práv a svobod v souvislosti s právní ochranou biometrických údajů.
[Examination of Some Fundamental Human Rights and Freedoms with Regard to Legal Protection of Biometric Data.]
Právník. Roč. 155, č. 12 (2016), s. 1033-1056. ISSN 0231-6625
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA16-26910S
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: biometric data * sensitive personal data * private life
Obor OECD: Law

Biometrické údaje představují zvláštní a vysoce privilegovanou kategorii citlivých osobních údajů. Jejich použití je tak silně limitováno zákonem, a to z celé řady důvodů. Typickým důvodem je zde možný konflikt mezi veřejným zájmem (či i zájmem jednotlivců) na práci s biometrickými údaji na straně jedné a základním právem, zejména na ochranu soukromého života, na straně druhé. Zde je možnou metodou řešení test proporcionality. Biometrické údaje mají ve srovnání s jinými osobními údaji svá rizika, představují totiž jedinou kategorii osobních údajů, jež (až na výjimky) nelze po dobu života člověka jakkoliv změnit, jsou tedy zranitelné a v mnoha ohledech zneužitelné, nezřídka pak zcela nevratně; veřejnoprávním instrumentem k omezení rizik je zde však pouze rámcová úprava zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Jakkoliv kolem právní kvalifikace a samotného režimu biometrických údajů panují některé pochybnosti, je zřejmé, že řešení lze nalézt – co do interpretace – zejména v rovině ústavněprávní, případně na úrovni práva Evropské unie.

Biometric data refers to a specific and highly privileged category of sensitive personal data. Its use is strongly limited by law for a number of reasons.Typical reason is a possible conflict between public or individual interests in processing biometric data on one hand and fundamental rights, especially the right to private life, on the other hand. A possible method for solving the problem is the test of proportionality. Compared to other personal data, biometric data possesses specific risks as it represents the only category of personal data that (with exceptions) cannot be changed during the lifetime of an individual. This data is, thus, vulnerable and exploitable in many ways; moreover, such exploitation can often happen in an irreversible manner. In the domain of public law, the only instrument for limitation of risks is represented by the Act No. 101/2000 of the Collection of Laws, on the protection of personal data. Although there are some ambiguities about legal qualification and the very legal regime of biometric data, it is obvious that a solution can be found – in respect of interpretation – especially on the levels of constitutional law and the law of the European Union.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0264854