Ohlédnutí za životem a internacionalistickým dílem profesora Antonína Hobzy

0458357 - ÚSP 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Šturma, Pavel
Ohlédnutí za životem a internacionalistickým dílem profesora Antonína Hobzy.
[Looking Back at the Life and Internationalist Work of Professor Antonín Hobza.]
Právník. Roč. 155, č. 1 (2016), s. 3-11. ISSN 0231-6625
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: Antonín Hobza * history and theory of international law * international organizations
Kód oboru RIV: AG - Právní vědy

Profesor Antonín Hobza byl zakladatelskou osobností české, respektive československé nauky
mezinárodního práva.Byl profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, členem Institutu mezinárodního
práva (IDI) a ke konci života členem Československé akademie věd a zakladatelem Kabinetu
mezinárodního práva. Profesor Hobza ve své osobě spojoval teoretické a praktické znalosti mezinárodního
práva. Díky svým zkušenostem z práce na Ministerstvu zahraničních věcí v prvních letech Československé
republiky a zastupování státu před arbitrážními tribunály se snažil vždy vykládat svůj obor bez přílišného
teoretizování (či spekulací) jako obor pozitivního práva. Kriticky se vymezoval vůči normativismu
(ryzí nauce právní). V řadě aspektů byly jeho názory velmi moderní, např. v otázce možné subjektivity
jednotlivců, nikoli neomezené suverenity států, role mezinárodních organizací a vyloučení války jako
prostředku řešení mezinárodních sporů.

Professor Antonín Hobza was a founding figure of Czech or rather Czechoslovak doctrine
of international law.He was professor of Law at Law Faculty of Charles University in Prague, member
of the Institut de Droit International and in the last years of his life a member of the Czechoslovak
Academy of Sciences and founder of the Cabinet of International Law. Professor Hobza’s personality
combined both theory and practice of International Law. Thanks to his work experience from the
Ministry of Foreign Affairs during the early years of the new Czechoslovak Republic and his representation
of the State before arbitration tribunals, he always aimed at teaching without unnecessary
theoretical speculations, as a branch of positive law. He took critical stance towards the pure theory
of law (normativist school). His teachings were quite modern in many aspects, such as the issue of
personality of individuals, non-absolute sovereignty of States, and the role of international organizations
and excluding war as a means of settling international disputes.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0258623