0605122 - MBÚ 2025 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Hoffmannová, I. - Sánchez, Daniel
Mikrobiom a celiakie.
[Microbiome and celiac disease.]
Mikrobiom a zdraví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2024 - (Tlaskalová-Hogenová, H.; Eklová, D.), s. 125-132. ISBN 978-80-271-5192-9
Grant - others:AV ČR(CZ) StrategieAV21/19
Program: StrategieAV
Institutional support: RVO:61388971
Keywords : Celiac disease * gluten-free diet * dysbiosis * infection * probiotics * modulation of the gut microbiome * Bacteroides * Proteobacteria * staphylococcus * clostridia, Bifidobacterium, Lactobacillus * clostridia * Bifidobacterium * Lactobacillus
OECD category: Microbiology
Result website:
https://www.grada.cz/mikrobiom-a-zdravi-13931/

• Celiakie, trvalá nesnášenlivost dietního lepku (glutenu), je spojena s nerovnováhou v střevním mikrobiomu, tj. se snížením bakteriální diverzity, redukcí počtu symbiontů a zvýšením patobiontů.
• U jedinců s dosud neléčenou celiakií je (ve srovnání se zdravými osobami) prokazován nadbytek gramnegativních bakterií rodu Bacteroides a kmene Proteobacteria nebo grampozitivních stafylokoků a klostridií, a naopak snížení počtu protektivních bakterií, zejména rodů Bifidobacterium nebo Lactobacillus.
• Role infekčních a mikrobiálních podnětů v patofyziologii celiakie je nezanedbatelná. Uplatňuje se v komplexní souhře s genetickým pozadím (HLA a non-HLA geny).
• Enterální infekce včasném dětství mohou u geneticky disponovaných osob navodit imunitní změny vedoucí k aktivaci vrozeného a adaptivního imunitního systému a ke ztrátě orální tolerance glutenu.
• Narůstají vědecké poznatky o tom, že střevní mikrobiota přispívá k patogenezi celiakie, a to buď svou proteolytickou aktivitou modifikující imunogenicitu gliadinových peptidů, nebo ovlivněním intestinální permeability a potencováním intestinálního zánětu.
• Nerovnováhu střevního mikrobiomu u jedinců s celiakií neupraví kompletně ani bezlepková dieta.
• Modulaci střevního mikrobiomu prostřednictvím probiotik, prebiotik, synbiotik a postbiotik lze chápat jako doplněk přísné bezlepkové diety. Její využití je vhodné zejména u těch jedinců, kteří mají reziduální gastrointestinální symptomy i přes dietní adherenci.


• Celiac disease, a permanent intolerance to dietary gluten, is associated with an imbalance in the intestinal microbiome, i.e. with a decrease in bacterial diversity, a reduction in the number of symbionts and an increase in pathobionts.
• In individuals with untreated celiac disease, an excess of gram-negative bacteria of the genus Bacteroides and the phylum Proteobacteria or gram-positive staphylococci and clostridia has been demonstrated (compared to healthy individuals), and conversely, a decrease in the number of protective bacteria, especially of the genera Bifidobacterium or Lactobacillus.
• The role of infectious and microbial stimuli in the pathophysiology of celiac disease is not negligible. It is applied in a complex interplay with the genetic background (HLA and non-HLA genes).
• Enteric infections in early childhood can induce immune changes in genetically predisposed individuals leading to activation of the innate and adaptive immune system and loss of oral gluten tolerance.
• There is growing scientific evidence that the gut microbiota contributes to the pathogenesis of celiac disease, either through its proteolytic activity modifying the immunogenicity of gliadin peptides or by affecting intestinal permeability and potentiating intestinal inflammation.
• The imbalance of the gut microbiome in individuals with celiac disease cannot be completely corrected even by a gluten-free diet.
• Modulation of the gut microbiome through probiotics, prebiotics, synbiotics and postbiotics can support a strict gluten-free diet. All of these are particularly suitable in those individuals who have residual gastrointestinal symptoms despite dietary adherence.

Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0362660