Emil František Burian. Procitnutí jara v D 36

0585097 - ÚČL 2025 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Augustová, Zuzana
Emil František Burian. Procitnutí jara v D 36.
[Emil František Burian. Spring Awakening in D 36.]
Slovenské divadlo. Roč. 72, č. 1 (2024), s. 58-73. ISSN 0037-699X. E-ISSN 1336-8605
Grant ostatní: AV ČR(CZ) Akademická prémie - Praemium Academiae
Výzkumná infrastruktura: CLB III - 90243
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Theatre D * Emil František Burian * Frank Wedekind, * Spring Awakening * scenic poetry * epic theatre * documentary material * Theatregraph
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://www.sav.sk/index.php?lang=sk&doc=journal-list&part=article_response_page&journal_article_no=32711

Studie pojednává o inscenaci hry Franka Wedekinda Procitnutí jara v režii Emila Františka Buriana v Divadle D 36. Burian v ní kombinoval princip lyrické subjektivizace s postupy epického divadla a poprvé použil tzv. Theatergraph. Wedekindova hra kritizuje tlak společnosti, pruderii a sexuální tabu na příkladu školy a rodiny. Díky lyrické atmosféře Burian v inscenaci podpořil pozitivní charakteristiku mládí. Potenciálně naturalistické výjevy proměnil v obrazové metafory projekcí naddimenzovaných symbolů. Současně epickými inscenačními prvky, např. promítáním statistik týkajících se potratového zákona, posílil kritiku společnosti. Recenzenti si všímali ambivalentnosti inscenace: byli okouzleni scénickou poezií, ale zčásti režii vytýkali přílišnou tendenčnost a schematičnost.

The study deals with Emil František Burian’s production of Frank Wedekind’s play Spring Awakening in Theatre D 36. Burian combined the principle of lyrical subjectivisation with the methods of epic theatre and used the so-called theatregraph for the first time. Using school and family as examples, Wedekind’s play criticises social pressure, prudery, and sexual taboos. Burian’s lyrical atmosphere supported the positive characterisation of youth in the production. He transformed potentially naturalistic scenes into visual metaphors by projecting oversized symbols. At the same time, he reinforced the criticism of the society through epic staging elements, such as the projection of statistics on the abortion law. Reviewers noted the ambivalence of the production: they were enchanted by the scenic poetry, but
some criticised the direction for being too tendentious and schematic.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0352833