Descartova metoda mezi sociologií vědeckého poznání a filosofií vědy. Odpověď Janu Maršálkovi

0585041 - FLÚ 2025 CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kvasz, Ladislav
Descartova metoda mezi sociologií vědeckého poznání a filosofií vědy. Odpověď Janu Maršálkovi.
[Descartes’ Method between the Sociology of Scientific Knowledge and the Philosophy of Science. Answer to Jan Maršálek.]
Filosofický časopis. Roč. 72, č. 1 (2024), s. 125-135. ISSN 0015-1831
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Descartes’ method * sociology of scientific knowledge * history and philosophy of science * Descartes Nikétés * Jan Maršálek
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://doi.org/10.46854/fc.2024.1r.125

K Descartově Rozpravě o metodě lze přistupovat z několika hledisek, mezi kterými patří nejdůležitějším patří dějiny a filozofie vědy (HPS) a sociologie vědeckého poznání (SSK) mezi ta nejdůležitější. Jan Maršálek publikoval nedávno kritiku knihy Descartes Nikétés z pozic sociologie vědeckého poznání a přidal se k Johnu Schusterovi v popírání relevance Descartových metodologických tezí praxi skutečné vědy. Cílem předkládaného článku je načrtnout hranici mezi SSK a HPS a obhájit na základě historických souvislostí relevanci karteziánské metodologie. Hlavní přínos karteziánské metodologie vidíme v klíčové roli, kterou sehrála při vývoji Newtonova přístupu k přírodní filozofii. Mladý Newton byl karteziáncem a vývoj jeho systému přírodní filozofie lze interpretovat jako výsledek kritiky, modifikace a prohloubení principů karteziánské metody.

Descarte’s Discourse on method can be approached from several sides, among which history and philosophy of science (HPS) and sociology of scientific knowledge (SSK) belong among the most important ones. Jan Maršálek’s published recently a criticism of the book Descartes Nikétés from the perspectives of SSK, in which he joins John Schuster in denying the relevance of Descartes’ methodological pronouncements for the practice of real science. The aim of the present paper is to draw a borderline between SSK and HPS and to argue on historical grounds for the relevance of the Cartesian methodology. We see the main historical contribution of the Cartesian methodology in its pivotal role in the development of Newton’s approach to natural philosophy. The young Newton was a Cartesian and the development of his own system of natural philosophy can be interpreted as the result of a modification and deepening of the principles of the Cartesian method.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0352970