“Lámu kruh.” K ukotvování hodnotové orientace Otokara Fischera skrze jeho dramatickou tvorbu

0584891 - ÚČL 2025 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Kubart, Tomáš
“Lámu kruh.” K ukotvování hodnotové orientace Otokara Fischera skrze jeho dramatickou tvorbu.
[“I break the circle”. On the anchoring of Otokar Fischer's values through his dramatic work.]
Slovenské divadlo. Roč. 72, č. 1 (2024), s. 37-57. ISSN 0037-699X. E-ISSN 1336-8605
Grant ostatní: AV ČR(CZ) Akademická prémie - Praemium Academiae
Výzkumná infrastruktura: CLB III - 90243
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Otokar Fischer * Czech drama * October Revolution * The Horologium of the World * Slaves * Klaus Theweleit * René Girard * Antisemitism
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://www.sav.sk/?lang=sk&doc=journal-list&part=article_response_page&journal_article_no=32710

Otokar Fischer (1883 – 1938), jedna z formativních postav československé meziválečné dramatiky a dramaturgie, se ve své lyrické i dramatické tvorbě místy dotkl mimo jiné také sociální a třídní otázky. Čerpal témata z probíhajících společenských změn, hned ve dvou ze svých sedmi dramat tematizoval geopolitický řez ruské „říjnové“ revoluce. Roku 1921 se tématu poprvé dotknul v polemickém vícehlasém dramatu Orloj světa, jež o tři roky později doplnil názorově vyhraněnější historickou alegorií Otroci. Obě dramata se od sebe odlišují nejen formálně a tematicky, ale zejména právě v otázce hodnocení bolševické revoluce. Právě na nich tak lze doložit postupnou změnu Fischerovy hodnotové orientace ve vztahu k dobovým levicovým politickým a myšlenkovým směrům. Sám plně bilingvní autor židovského původu, kladl sobě i divákům a čtenářům svých děl otázky, kam jako bludný ahasver v nově vznikajícím společenském řádu patří a jestli může jakožto příslušník minority dobové sociokulturní narativy nejenom pasivně přejímat, ale také sám vyprávět. Analýzou dramat Orloj světa a Otroci pomocí konceptů německého literárního vědce Klause Theweleita, francouzského religionisty René Girarda a zaměřením na každodenní realitu v duchu školy Annales se autor studie pokouší zodpovědět otázku, proč se během tří let mezi napsáním obou dramat zásadně mění Fischerova narativní strategie a jejich obsahové vyznění stran bolševismu a jeho vztahu k židovství.

In his lyrical and dramatical works, Otokar Fischer (1883 – 1938), one of the influential figures of Czechoslovak interwar drama and dramaturgy, occasionally touched also on social and class issues. He drew his themes from the ongoing social changes, treating a geopolitical cross-section of the Russian “October” Revolution in two of his seven dramas. In 1921, he wrote his polemical and multivocal drama Orloj světa [The Horologium of the World], adding to it his more opinionated allegory Otroci [Slaves] three years later. The two dramas differ from each other not only in their form and theme, but especially in the question of the acceptance of the Bolshevik revolution. Therefore, it is on these dramas that the gradual change in Fischer’s value orientation can be documented. This fully bilingual author of Jewish origin asks himself and the society ques- tions like where he belongs as a Wandering Jew in the newly emerging social order and whether he could not only passively adopt sociocultural nar- ratives, but also narrate them himself. By analys- ing the dramas Orloj světa and Otroci using the concepts of the German literary scholar Klaus Theweleit and the French religionist René Girard and focusing on everyday realities in the spirit of the Annales school, the author aims to answer the question of why Fischer’s narrative strategy changes over the course of three years.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0352677