Sociolekty v různých sférách komunikace

0584349 - ÚJČ 2024 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Vondráček, Miloslav
K jednomu z funkčních limitů argotu – kryptické prostředky ve vnitřní komunikaci (Já s moolahem).
[On one of the Functional Limitations of Argot – Cryptic Means in Internal Communication (Moolah and I).]
Sociolekty v různých sférách komunikace. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2023 - (Čechová, M.; Spěváčková, M.), s. 46-58. ISBN 978-80-261-1194-8
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: argot * sociolect * cryptic function of language * self-perception * egocentric communication * intrapersonal communication * personal diary
Obor OECD: Linguistics
https://doi.org/10.24132/ZCU.2023.11948

Zdroj jazykového materiálu a prostor pro úvahu o šifrách v solipsistním komunikačním cyklu skýtá knižní zpracování osobního deníku a dalších soukromých materiálů, zabavených v souvislosti s trestnou činností někdejšímu řediteli Nemocnice Na Homolce. Komunikační situace zde významně podněcuje nahlížení argotu nikoli primárně jako sociolektu: není zužitkován interpersonálně, nýbrž výhradně k egocentrické, intrapersonální komunikaci. Znovu se nabízí uchopení argotu jako funkčního subsystém jazyka, jehož užití je primárně motivováno snahou skrýt před nežádoucím adresátem smysl sdělení z oblasti společensky nežádoucích jevů. Osobní záznamy Vladimíra Dbalého naznačují, že příklon k argotickým prostředkům nevychází jen obav z možného úniku informací, ale že se podílí na sebeprožívání, utváření sebeobrazu autora.

The source of linguistic material and the room for reflection upon encryption in a solipsistic communication cycle is provided by a book edition of a personal diary and other private materials confiscated during a criminal investigation from a former director of Homolka Hospital. The communication context significantly initiates the view of argot not primarily as a sociolect: it is not applied interpersonally, but exclusively for egocentric, intrapersonal communication. Seeing argot as a functional subsystem of language once again comes to mind, where the primary motivation is the attempt to conceal the meaning of the socially pathological message from the unwanted addressee. Personal records of Vladimír Dbalý imply that the tendency to use argot expressions does not only stem from concerns of potential leak of information, but that it participates in self-perception, shaping the self-image of the author.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0352477